Hornické muzeum Příbram zajišťuje výkon státní památkové péče na úseku archeologie na základě Povolení k provádění archeologických výzkumů uděleného Ministerstvem kultury ČR pod čj. 549/97 ze dne 17. 7. 1997, a na základě Dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů ze dne 13. 7. 1999, uzavřené mezi Akademií věd ČR a Hornickým muzeem Příbram, ve smyslu ustanovení § 21, odst. 2, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Hornické muzeum Příbram je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, na území okresu Příbram včetně území měst Příbram a Dobříš s rozšířenou působností. Administrativní a terénní činnost na území stavebních úřadů Sedlčany, Petrovice a Sedlec-Prčice vykonává na základě dohody Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
Ochrana archeologického dědictví a zájem na trvalém rozvoji území
Seznam institucí s oprávněním k provádění archeologických výzkumů na území Středočeského kraje
Nakládání s archeologickým kulturním dědictvím
Problematika nelegálního užívání detektorů kovů
Korespondence:
Hornické muzeum Příbram
nám. Hynka Kličky 293
261 01 Příbram VI - Březové Hory
Česká republika
tel.: +420 318 626 307, +420 318 633 138
fax: +420 313 120 625
e-mail: info@muzeum-pribram.cz
http://www.muzeum-pribram.cz
Sídlo archeologického pracoviště:
Hornické muzeum Příbram
Důl Vojtěch - cáchovna
Příbram VI - Březové Hory
tel.: +420 318 620 048
Mgr. Rastislav Korený
archeolog
tel.: 318 620 048, 737 773 496
email: koreny-r@muzeum-pribram.cz
Mgr. Veronika Machačová
archeolog
tel. 318 620 048, 731 787 834
email: machacova-v@muzeum-pribram.cz
Archeologická sbírka Hornického muzea Příbram vznikla na konci 19. století, kdy do sbírek tehdejšího Krajinského, poté Městského muzea a následně Hornického muzea se dostaly první archeologické nálezy. Po dlouhá desetiletí byla sbírka velmi malá a stagnovala; přesto byla obohacena o některé velmi cenné exempláře (náramek severského původu z Nového Knína) a soubory (depoty bronzových předmětů z Nečína a z Kamýka nad Vltavou). Teprve v 80. letech 20. století byla sbírka výrazně obohacena o soubory nálezů, získaných jak v rámci záchranných výzkumů (např. Rožmitál p. Třemšínem-zámek), tak z vlastních výzkumných projektů (např. povodí Hříměždického potoka, Voltýřov). Tento trend, s kratší přestávkou v první polovině 90. let, dosud pokračuje. Cenné soubory nálezů byly získány opět záchrannými výzkumy (např. Sedlčany, Vysoký Chlumec) a vlastními projekty (např. grantový výzkum hradiště Plešivec, výzkum vybraných objektů transferovaných do Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci). Nejnověji byl převodem z Archeologického ústavu v Praze získán do sbírky muzea materiál, pocházející ze systematického výzkumu keltského oppida Hrazany, prováděného v 50. a 60. letech 20. století a z Obor, kde v 70. a 80. letech 20. století prováděl rovněž AÚ Praha výzkum velkého pohřebiště z mladší doby bronzové a sídliště z mladší doby železné. Ve sbírce je rovněž soubor nálezů z Krašovic, kde stejná instituce v 50. letech 20. století prováděla výzkum sídlišť ze starší doby železné a vrcholného středověku.
Součástí péče o sbírkový fond je i jeho evidence. V I. stupni evidence je na sklonku roku 2004 zaznamenáno 827 přírůstků, z kterých je v II. stupni zpracováno 693, tj. 84 procent. Celkem bylo v archeologické sbírce v II. stupni evidence dosud přiděleno 29 821 evidenčních čísel (stav v listopadu 2004).
Některé nálezy z fondu lze shlédnout buď ve stálých expozicích muzea v cáchovně a bývalých sypech Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, v pobočkách Hornického muzea Příbram - Muzeu Špýchar Prostřední Lhota a Muzeu zlata Nový Knín nebo ve stálé expozici Městského muzea Sedlčany. Řada sbírkových předmětů dokumentuje bohatou montánní činnost v příbramském regionu, sahající až do doby keltského osídlení. Připomíná též konjunkturální období v 16. století, jakož i ekonomický boom ve století devatenáctém.
Nejstarší hmotné movité montánní památky, mimo přírodnin, nacházející se ve sbírce Hornického muzea Příbram, zčásti prezentované v expozici s názvem "Z dějin hornictví na Příbramsku", se vážou k prvním historicky známým obyvatelům regionu, kterými byli Keltové. Působení Keltů na Příbramsku je dáváno do souvislosti s jejich renomé schopných prospektorů, hutníků, kovářů a uměleckých řemeslníků. Dokladem mistrovského keltského šperkařství ve sbírce Hornického muzea Příbram je například bronzový řetízek, náramek, spona a další předměty z lokality Brod, datované do 3. - 2. století př.n.l., nalezené při archeologickém výzkumu v roce 1988.
Na Příbramsku měli keltští kovkopové možnost exploatovat především ložiska stříbra, olova, mědi, ale i zlata a železa. Naznačují to četné projevy této činnosti. Jednak existence výrazné surovinové základny v tomto regionu právě v okolí keltských sídlišť, dále určité topografické vztahy a konečně i globální charakter osídlení zdejší oblasti. Dosti reálná je například teorie o rýžování stříbra v jeho ryzí podobě podél říčky Litavky od Březových Hor dále k Bohutínu. Existují unikátní pozůstatky čtyřúhelníkových keltských valů z oblasti mezi Třebskem a Kamennou, jejichž vznik spolu s rýžovnickými sejpy v povodí Hrádeckého potoka pravděpodobně souvisí s místním rýžováním zlata. Poblíž Konětop, Jerusalema a Brodu bylo zjištěno další pravěké sídliště s nálezy z laténského a částečně pozdně halštatského období. Je mezi nimi i železná spona, zápona, torzo kopí, několik kusů strusky a vzorek rudy.
Kovový náramek severského původu z 10. - 11. století, nalezený u Nového Knína |
Nejstarší stopy po montánní činnosti Slovanů nás přivádějí do 10. - 11. století n.l. To se týká archeologických nálezů z Konětop, naznačujících, že tato lokalita měla nejspíše vazbu na metalurgii železa. V roce 1958 bylo prozkoumáno hutnické pracoviště ze 13. století u Radětic, orientované na výrobu železa, na jehož místě se od 14. - 15. století následně těžila a upravovala olověná ruda.
Současná pramenná základna bezpečně dokládá místní těžbu a zpracování rud nejméně od 13. století, kdy se v březohorském rudním revíru, s polymetalickými ložisky Březové Hory a Bohutín, zpracovávaly rudy se značným obsahem stříbra, olova, zinku a dalších kovů. Jejich těžba je dokumentována ve sbírce Hornického muzea Příbram archeologickými nálezy z četných montánních lokalit z okolí Litavky mezi Bohutínem a Březovými Horami, z povodí Pilského potoka v Brdech i odjinud, a také vykopávkami z neagrárního sídliště z území Březových Hor. Kromě vzorků strusky se podařilo objevit například železný hák zakončený koulí k upevnění okovu, pocházející z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína, nebo hornickou sekerku a železný špičák z montánního pracoviště u Lazce, datovaného rovněž do 13. století.
Železný hrot hornického špičáku a havířská skoba z 13. století, nalezené v místech báňské činnosti u Lazce |
Železný hák ukončený koulí k upevnění okovu z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína |
Nejstarší písemný pramen o zpracování rud v příbramském regionu je listina z 21. dubna 1311, jíž postupuje pražský měšťan Konrád pražskému biskupu Janu IV. huť, kterou v Příbrami vybudoval se svými syny vlastním nákladem. Tato zpráva je považována za první písemný doklad místní těžby a zpracování olovnato-stříbrných rud. Existuje též názor, že se jednalo o huť železářskou. Kopii listiny mohou shlédnout návštěvníci Hornického muzea Příbram v expozici situované do bývalé cáchovny Ševčinského dolu. Vzpomínaný dokument potvrzuje určitou tradici báňské činnosti, sahající s jistotou před letopočet 1311.
Montánní práce na Příbramsku pokračovaly s různými úspěchy i v průběhu následujících staletí. Od 30. do konce 50. let 16. století vyvrcholila první výraznější těžební konjunktura, která však nepřekročila hranice regionu. Přesto způsobila příliv dalších horníků a hutníků, většinou Němců z Krušných hor. Tito kolonisté se mohli usazovat přímo v okolí těžebních aktivit na Březovém vrchu, dnešních Březových Horách. Havířská osada, existující dle archeologických nálezů již od 13. století, měla částečnou samosprávu a podléhala hornímu úřadu. Platilo zde Jáchymovské horní právo. Kovkopové byli organizováni v Horním bratrstvu, spravovaném hormistrem a přísežnými. Od krále Ferdinanda I. Habsburského získali v roce 1530 i vlastní pečetidlo, které nyní patří k cenným exponátům Hornického muzea Příbram. Tuto dobu dále přibližuje například zvon z původního hornického kostelíka sv. Prokopa (zvon je datován rokem 1580) i řada havířských pracovních nástrojů - archeologických nálezů, které mohou spatřit návštěvníci ve stálé expozici Z dějin hornictví na Příbramsku. Jde o různé typy želízek, mlátků, špičáky, troky a jiné. Technická úroveň zdejší montánní činnosti je výtvarně doložena v iluminovaném příbramském graduálu z 80. let 16. století.
Nejvíce movitých montánních památek ve sbírce Hornického muzea Příbram pochází z 19. a 20. století. Je to dáno především tím, že příbramské stříbrorudné hornictví dosáhlo v 2. polovině 19. století evropské a v některých směrech i světové úrovně. Na začátku 2. poloviny 20. století měla pak zhruba tři desetiletí strategickou funkci také těžba zdejšího uranového ložiska, jedné z nejdůležitějších součástí příbramské rudní oblasti. Této skutečnosti odpovídá i budovaná heuristická základna muzejní sbírky. Svědectví o tom přináší množství pracovních nástrojů, pomůcek, strojů a zařízení, jako jsou např. želízka, mlátky, špičáky, kracle, ruční vrtáky (značná část těchto předmětů byla získána archeologickým průzkumem), vrtací kladiva a sbíječky, vrtací tyče s korunkami, troky, důlní vozy, nakladače, vrátky, svítidla, měřící přístroje, záchranářská technika, ochranné přilby, ukázky drátěných lan, pomůcky k trhacím pracím, vybavení důlních tesařů, zařízení k čerpání vody, vzduchotechnika, kompresory, parní těžní stroje, zařízení z huti, kolejová technika k zajištění horizontální přepravy, prostředky k vertikálnímu transportu atd.
![]() |
Expozice zachycuje historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku již od dob Keltů až po rozsáhlá a významná středověká naleziště horních děl na území Čeliny a Mokrska. Přináší též informace o montánní činnosti existující až do 2. poloviny 20. století. Expozice v Novém Kníně nabízí řadu zajímavých archeologických nálezů hornických pracovních nástrojů a pomůcek, zejména želízka, mlátky, špičáky, kracle, důlní svítidla a jiné. Součástí expozice je i unikátní tordovaný náramek severského původu z 10 - 11. století nalezený u Nového Knína. |
![]() |
Stálá archeologická výstava seznamuje s výsledky výzkumu oppida Hrazany, které je v regionu nejvýznamnější lokalitou mladší doby železné (laténské). Dlouholetý výzkum odhalil řadu detailů z opevnění, vnitřní strukturu osídlení, komunikace a nesčetné keramické, kovové a další nálezy. Další část expozice přibližuje archeologický výzkum hornických stařin u Čeliny podél Čelinského potoka, který přinesl četné doklady dolování zlata (štoly, jámy), úpravy vytěžené rudy (kovárna, zlatorudný mlýn) a další stopy montánních aktivit ze 13. až 16. století. | |
Ve stopách předků - www.stopypredku.cz projekt ve stylu naučné stezky, provázející po území Boiohaema - České republiky |
V letech 1996–2006 Hornické muzeum Příbram dosud uskutečnilo více než 600 akcí v rámci APP, spojených se stavební aktivitou a vlastními výzkumnými projekty muzea. Následující přehled představuje výběr těch nejdůležitějších; v závorce pak stručný odkaz na publikaci (úplná bibliografie zde).
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Větrný mlýn u obce Příčovy z poloviny 18. století (foto Roman Abušinov)
Zvýšený archeologický dohled Hornického muzea Příbram nad vybranými objekty na území bývalého okresu Příbram:
Další významné archeologické lokality v regionu: