Rodák z Břeclavi, syn strojvedoucího Josef Hnátek, sloužil nejprve v letech 1930–1932 jako poddůstojník u horského praporu 7 čs. armády. V letech 1934–1936 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a sloužil v hodnosti důstojníka u dalších vojenských útvarů, naposledy u leteckého pluku 3 v Nitře jako I. důstojník letky. Po rozbití Československa a vypuknutí 2. světové války odešel ilegálně 3. 3. 1940 jižní cestou do Francie, kde byl 3. 4. 1940 přidělen k čs. letecké skupině. Po porážce Francie a evakuaci do Velké Británie působil od 2. 7. 1940 v hodnosti P/O v řadách 311. čs. bombardovací peruti RAF. Jako navigátor absolvoval několik významných operačních letů v osádce Sgt Františka Taibera. V listopadu 1940 si podal žádost o vstup do vojenského letectva Svobodné Francie (FFL). K tomu došlo k 26. 7. 1943. Zastával funkci leteckého pozorovatele, poté navigátora a nakonec i pilota, a to až do 16. 7. 1945.
Po propuštění ze služby u FFL a návratu k čs. letectvu se vydal do osvobozené vlasti, kde sloužil dál jako voják z povolání. Dne 30. 11. 1945 byl přidělen k Vojenskému učilišti v Prostějově jako velitel technické letky. Naposledy v hodnosti majora letectva vykonával funkci zástupce velitele Leteckého zpravodajského pluku 43 v Přerově. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal, podobně jako mnoho dalších, obětí perzekuce. Nejprve byl 12. 4. 1948 odeslán na nucenou dovolenou s čekaným. V té době docházelo k zatýkání řady jeho bývalých spolubojovníků z čs. zahraniční armády. Proto se rozhodl k emigraci. Při pokusu o ilegální přechod do zahraničí do Bavorska byl spolu se svým bratrem Jaroslavem a dalšími uprchlíky v noci z 5. 5. na 6. 5. 1948 u Plané u Mariánských Lázní zadržen poblíž hranice údajnými příslušníky německé ostrahy hranic, mezi nimiž byl i muž v uniformě důstojníka americké armády, a byl jimi vyslýchán. Ve skutečnosti se stal obětí provokace StB v rámci tajné akce „Kameny“ u fingované státní hranice, neboť šlo o příslušníky čs. Bezpečnosti a vše se odehrálo na čs. území ve vnitrozemí. Ilegální přechod hranic Josefa Hnátka a dalších 13 osob byl od samého počátku řízen a kontrolován StB. V protokolu Josef Hnátek sice uvedl, že chtěl odejít do Velké Británie za snoubenkou a přáteli, nicméně byl obviněn ze zločinu vojenské zrady, zběhnutí, špionáže a úkladů proti republice. Dne 3. 6. 1948 byl uznán vinným Vrchním vojenským soudem v Praze a dne 6. 6. 1948 odsouzen k trestu smrti provazem za velezradu a špionáž. Pro převahu polehčujících okolností byl trest změněn na 16 let a nakonec amnestií prezidenta republiky snížen na 15 let těžkého žaláře. Tento verdikt potvrdil i Nejvyšší vojenský soud v Praze dne 6. 10. 1948. Výkon trestu absolvoval od roku 1949 ve vojenské věznici v Opavě, v letech 1949–1950 ve věznici Plzeň-Bory, v letech 1953–1955 v Leopoldově, do roku 1956 v Ostrově nad Ohří a následně od 1. 7. 1956 na Bytízu, kde ztratil zrak pravého oka.
Byl léčen ve vězeňské nemocnici Praha-Pankrác, v roce 1957 následovaly věznice Valdice, Brno a opět Valdice, roku 1958 Ilava, Trnava a Leopoldov. Tehdy mu bylo nabídnuto propuštění na základě udělení milosti prezidentem republiky. Milost však 16. 5. 1958 odmítl, podobně, jako odmítl důvod svého uvěznění! Nakonec byl propuštěn na základě amnestie dne 11. 7. 1958 z vězeňského zařízení Leopoldov. Živil se nejprve jako lesní dělník a poté topič. V roce 1967 byl převeden do invalidního důchodu. I po propuštění byl pronásledován a šikanován totalitní mocí. Trpěl navíc vážnými zdravotními problémy. Za službu v čs. zahraniční armádě i v armádě francouzské byl vyznamenán britskou válečnou medailí War Medal 1945, dvěma Čs. válečnými kříži 1939, dvěma Čs. medailemi Za chrabrost před nepřítelem, Čs. medailí Za zásluhy I. stupně a Čs. vojenskou medailí se štítkem Francie a Velké Británie. V důsledku rozsudku vojenského soudu mu však byla veškerá vyznamenání odňata a byl degradován na vojína. Zemřel v Prostějově 19. 7. 1979, takřka slepý, aniž by se dočkal rehabilitace.
During WWII Josef Hnátek fought for his country´s freedom as a navigator in the No. 311 Czechoslovak Bomber Squadron RAF and later in the ranks of the Free French Air Force (FFL). Following the defeat of Hitler´s regime in Germany and his return home he served in the Czechoslovak Air Force. As a result of the communist coup d´état in 1948 and the establishment of a new totalitarian system he tried unsuccessfully to illegally cross the border to the West. He was arrested and the court sentenced him at first to death but this was commuted to 15 years of hard labour and in 1956 he spent some time in the Bytíz camp.