František Chábera (5. 1. 1912 – 21. 10. 1999), genmjr. v. v.
Válečný stíhač ze západní i východní fronty v době 2. světové války a nejúspěšnější čs. pilot ve Slovenském národním povstání František Chábera byl v prosinci 1948 zatčen komunistickou Bezpečností a obviněn z údajné protistátní činnosti, 1. 3. 1949 odsouzen na 5 let těžkého žaláře a v roce 1953 vězněn na Vojně a poté na Bytízu.
František Chábera, syn železničáře (čs. legionáře z 1. světové války), původní profesí strojní zámečník, působil v meziválečné čs. armádě jako délesloužící poddůstojník na funkci zalétávacího pilota. Po okupaci vlasti hitlerovci v roce 1939 odešel ilegálně přes Polsko do Francie a tam náležel k prvním čs. stíhačům bojujícím ve francouzském letectvu proti německým agresorům. Po porážce Francie a evakuaci do Velké Británie se stal dne 5. 9. 1940 jedním ze zakládajících příslušníků 312. čs. stíhací peruti Královského britského letectva (RAF). V jejích řadách bojoval v bitvě o Británii. Následně se přihlásil k nočním stíhačům u 96. noční stíhací peruti RAF a poté působil u známé 68. noční stíhací peruti RAF. K 1. 8. 1942 se vrátil zpět k 312. čs. stíhací peruti. V roce 1943 se přihlásil jako dobrovolník do Sovětského svazu k 128. čs. samostatné stíhací letecké peruti v SSSR, která byla k 1. 6. 1944 reorganizována na 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk a on se stal velitelem jeho 2. letky. Dne 15. 9. 1944 odletěl na pomoc Slovenskému národnímu povstání, při kterém se stal naším nejúspěšnějším pilotem. Poté velel 1. letce. Koncem války se zúčastnil s tímto plukem v rámci 1. čs. smíšené letecké divize závěrečných bojů o Ostravu, Český Těšín a Opavu. Po 2. světové válce nastoupil v hodnosti kapitána letectva u Vojenského leteckého ústavu v Praze-Letňanech. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se však stal nežádoucím pro nově nastupující totalitní režim. V prosinci 1948 došlo k jeho zatčení a obvinění z údajné protistátní činnosti a z pokusu o útěk na Západ. Dne 1. 3. 1949 byl mjr. let. František Chábera odsouzen na 5 let těžkého žaláře a vězněn v Plzni-Borech, v Jáchymově, v roce 1953 na Vojně a poté na Bytízu. Po propuštění pracoval jako pomocný dělník. Rehabilitace se dočkal 30. 12. 1968. K 1. 10. 1970 došlo k jeho povýšení na podplukovníka v záloze. V roce 1990 byl povýšen na plukovníka v. v. a o pět let později na generálmajora ve výslužbě. Byl dekorován mnoha čs. a spojeneckými vyznamenáními, mimo jiné i Řádem M. R. Štefánika a Řádem Bílého lva in memoriam.
Fighter pilot on the Western as well as the Eastern front during WWII and the most successful pilot during the Slovak National Uprising of 1944 was arrested in December 1948 by the communist Secret Police and accused of supposed anti-state activity. On 01.03.1949 he was sentenced to 5 years hard labour and imprisoned at the Vojna and (later) Bytíz camps.
