Od roku 1947 vybraní sovětští a naši geologové zkoumali na Příbramsku výskyt uranového zrudnění. Dle získaných informací konstatovali, že se zdejší region jeví jako samostatná uranová oblast s možností průmyslového využití. Proto bylo v roce 1948 přikročeno k další etapě podrobného průzkumu nově založenou geologicko-průzkumnou jednotkou s názvem K2 (písmeno „K“ označovalo kutací práce) na linii dlouhé více než 100 km, od Říčan nedaleko Prahy na severovýchodě až po Nepomuk na jihozápadě na Plzeňsku, s centrem v Příbrami.
Během krátké doby se podařilo upřesnit rozsah v Českém masivu dosud nebývalého uranového zrudnění a přiřadit příbramské rudní pole k velkým a významným hydrotermálním ložiskům Evropy i světa! Po úspěšných nálezech byl zdejší geologicko-průzkumný úsek K2 začleněn dne 1. 5. 1949 k n. p. Jáchymovským dolům Jáchymov. O měsíc později vznikla v Příbrami organizace Jáchymovské doly – Báňský inspektorát č. VII. K 1. 4. 1956 došlo k další reorganizaci těžební jednotky a z inspektorátu vznikl samostatný národní podnik Jáchymovské doly Příbram. O deset let později, k 1. 1. 1966, po pokračujících organizačních změnách se národní podnik přejmenoval na Uranové doly (UD) Příbram.
Nejnadějnější geologické výsledky prokázala oblast nacházející se asi 5 km jižně od Příbrami v okolí zalesněného vrchu Vojna u obce Lešetice. Po předchozím průzkumu z povrchových rýh a nehlubokých šurfů (mělká průzkumná šachtice sloužící zároveň k odvětrávání a k přepravě materiálu) zde byly v roce 1948 založeny první tři těžní jámy, které podle vrchu Vojna dostaly i své pojmenování. V roce 1950 došlo k zaražení dalších šachet v nedalekém okolí u Lešetic, Brodu a Třebska, následně východně od Příbrami u Hájů, Dubence, Skalky a zejména v lokalitě Bytíz.