Na území našeho státu byl v roce 1945 známou a průmyslově využívanou oblastí těžby a zpracování uranu jáchymovský revír v severozápadních Čechách. Již z historie existovaly doklady o uranovém zrudnění rovněž na Příbramsku i v jiných regionech. Ke specializované badatelské, průzkumné a na ně navazující exploatační činnosti se však přikročilo až v důsledku naplňování závěrů rámcové mezivládní dohody a doplňujícího protokolu mezi Československem a Sovětským svazem z 23. listopadu 1945 o vyhledávání, těžbě a dodávkách radioaktivních surovin výhradně do SSSR.
Krátce po 2. světové válce přestala pro Československo existovat možnost volně disponovat částí svého surovinového bohatství. Dohodu inicioval Sovětský svaz. Ekonomickou nevýhodnost či výhodnost dohody, jejíž obsah byl mnoho let předmětem utajení, se snaží posoudit nestranní odborníci. Dohoda se v mnohých směrech vymykala běžným zvyklostem uplatňovaným v zahraničním obchodě. Československo se mimo jiné zavázalo rozšířit těžbu a dodávat tehdy zcela neznámé množství radioaktivních rud z Jáchymovska a případně i z dalších lokalit, jak se záhy ukázalo zejména z Příbramska, a to pouze do SSSR. V předvečer „studené války“ byla dohoda především vojensko-politickým aktem.
However, specialized research, exploration, and subsequent exploitation activities were carried out only after the implementation of an inter-governmental agreement and a supplementary protocol between Czechoslovakia and the Soviet Union, signed on 23.11.1945, covering the exploration, extraction, and supply of radioactive raw materials exclusively to the USSR.
Operation of the Jáchymov Mines soon had a significant impact on the Příbram region. The inter-governmental agreement between Czechoslovakia and the Soviet Union looked after the quality of future mutual relations between the two countries in this industry. Shortly after World War II Czechoslovakia was no longer able to freely dispose of part of its raw material wealth. It is no secret that the agreement was initiated by the Soviet Union – mining was primarily in its interest. Whether or not the agreement was economically beneficial to Czechoslovakia is still to be determined and it is hoped that impartial experts will be able to clarify this delicate matter, including its political dimension. The fact remains that in many ways the agreement went beyond standard foreign trade practices.