Bohumil Pešta velel v době 2. světové války na Podbrdsku jednomu z oddílů partyzánské skupiny Smrt fašismu kpt. Jevgenije Antonoviče Olesinskeho. Po únoru 1948 se zapojil jako voják z povolání do ilegální protikomunistické skupiny s názvem Praha – Žatec. V souvislosti s jejím odhalením byl dne 7. 3. 1949 zatčen spolu s dalšími důstojníky čs. armády i civilisty z této tajné organizace. Podle obžaloby z 13. 5. 1949, sp. zn. Pst. I 755/49, se měl dopustit velezrady a vyzvědačství, za což mu prokurátor navrhl trest smrti! Nakonec Státní soud v Praze rozhodl jinak. Dne 10. 6. 1949 byl Bohumil Pešta odsouzen na 25 let těžkého žaláře, ke ztrátě všech čestných odznaků a vyznamenání. Dále se na něj vztahovala konfiskace poloviny majetku a musel uhradit náklady spojené s trestním řízením a výkonem trestu. Zažil podmínky věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech, v Opavě, Leopoldově a od roku 1953 na Bytízu, odkud byl propuštěn během květnové amnestie 11. 5. 1960. Po návratu domů na Sedlčansko pracoval jako přidavač u zedníků, po zranění nohy jako skladník. Následkem žalářování se prudce zhoršoval jeho zdravotní stav. Dne 3. 12. 1973 zemřel v sedlčanské nemocnici, pronásledován krutou chorobou a s pocitem křivdy spáchané poúnorovým režimem na něm a jeho rodině. Vyšší vojenský soud v Příbrami rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 8. 1990 podle zák. č. 119/1990 Sb. o plné rehabilitaci Bohumila Pešty. Zároveň došlo k jeho povýšení na podplukovníka in memoriam.
Bohumil Pešta from Sedlčany in the Příbram region was during WWII in command of one of the partisan units (around the Brdy hills) under the umbrella of to the Death to Fascism group led by Cpt. Yevgeniy Antonovich Olesinsky and took active part in engaging the Nazi occupiers in battle. Three years after the end of WWII the communist coup d´état took place and a new totalitarian regime took power. Bohumil Pešta once again joined an illegal group, this time an anti-communist one called Praha – Žatec. As a result of it being uncovered he was arrested in 1949 and he was sentenced to death. On appeal this was reduced to 25 years of hard labour. Between 1953–1960 he was imprisoned at Bytíz.
