Bohumil Zelenka se narodil 5. 3. 1910 v Šerkově poblíž Zalužan v Povltaví jako osmé dítě drobného zemědělce. V nedaleké Příbrami vystudoval reálku a poté absolvoval nástavbu na místním učitelském ústavu. Nakonec se rozhodl pro vojenské povolání. Zvládl obor hospodářské služby ve Vojenské akademii v Hranicích a byl vyřazen v hodnosti poručíka. Po okupaci vlasti hitlerovci 15. 3. 1939 odešel ilegálně do Polska. Po porážce polských vojsk se ocitl na území obsazeném Rudou armádou a byl spolu s dalšími uprchlíky odtransportován do sovětského internačního tábora Jarmolince na Ukrajině. Odtud se mu nakonec podařilo po propuštění dostat se přes Střední východ do Francie a následně do Velké Británie k čs. zahraniční vojenské jednotce. V hodnosti kapitána působil v hospodářském oddělení Ministerstva války čs. exilové vlády jako styčný důstojník. V Londýně byl přidělen exilovému ministru Janu Masarykovi. Po skončení 2. světové války pracoval nejprve v likvidační skupině čs. Ministerstva národní obrany v Londýně. Po návratu do vlasti, již v hodnosti majora, působil na Ministerstvu národní obrany v Praze. Po únoru 1948 se stal podobně jako řada dalších demokraticky smýšlejících čs. vojáků nepohodlným nastupujícímu komunistickému režimu. V roce 1949 přišlo propuštění z armády a v květnu 1950 na základě smyšlených obvinění zatčení. Státní soud ho dne 28. 12. 1950 odsoudil za údajnou velezradu na 18 let těžkého žaláře. Jako politický vězeň byl žalářován nejprve na Jáchymovsku a poté na Vojně a Bytízu na Příbramsku. Během výkonu trestu v Příbrami bylo odhaleno Zelenkovo utajované spojení s horníky ze Lhoty u Příbramě, kde žila jeho sestra Anna Hejnová. Prostřednictvím těchto lidí se Bohumil Zelenka pokusil předat sestře necenzurovanou korespondenci z vězení. Po vyzrazení této činnosti došlo k jeho přemístění do vojenské věznice Mírov a zde byl žalářován až do roku 1957. Ještě předtím mu v rámci amnestie prezidenta republiky Krajský soud v Praze dne 6. 4. 1955 snížil trest na deset let těžkého žaláře. Po propuštění pracoval jako účetní v družstvu Snaha Teplice. Zemřel v Karlových Varech roku 1988 a byl zde pochován bez vojenských poct, aniž by se dožil rehabilitace. K té došlo až roku 1992 a zároveň i k povýšení Bohumila Zelenky na plukovníka in memoriam.
Bohumil Zelenka, several years imprisoned at Vojna and then at Bytíz, a member of the foreign military anti-Nazi resistance during WWII and assigned as a Liaison Officer to the exiled Minister Jan Masaryk. After Nazi Germany´s defeat Bohumil Zelenka returned to his homeland and worked at the Ministry of Defence. After February 1948 he became undesirable for the communist regime. On the basis of trumped-up charges he was arrested in 1950 and subsequently sentenced for supposed treason to 18 years hard labour. He spent part of his imprisonment at Vojna and Bytíz camps.