Jan Štursa (21. 6. 1917 – 10. 2. 2000), plk. v. v.

Po hitlerovské okupaci 15. 3. 1939 se Jan Štursa zapojil do činnosti ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa a touto organizací byl počátkem roku 1940 vyslán do zahraničí, kde se zúčastnil bojů na francouzsko-německé frontě v čs. pěším pluku 1. Po porážce Francie byl 7. 7. 1940 evakuován do Velké Británie, kde působil na funkci radiotelegrafisty u II. odboru exilového čs. Ministerstva národní obrany ve Vojenské rádiové ústředně. Po absolvování parašutistického kurzu v Ringway byl zařazen do čs. paradesantní skupiny Chromium k plnění zvláštních úkolů v boji s hitlerovskými okupanty. Po skončení 2. světové války sloužil do konce roku 1945 v čs. armádě na Ministerstvu národní obrany. Na vlastní žádost odešel z armády. Přesto byl po únoru 1948 vyšetřován komunistickými bezpečnostními orgány z důvodu údajné protistátní činnosti. Následně byl zatčen a dne 17. 6. 1950 odsouzen Státním soudem v Praze k 8 letům těžkého žaláře, degradaci na vojína a ke ztrátě všech vyznamenání. Trest si odpykával také na Příbramsku při těžbě uranové rudy.