Syn drobného venkovského obchodníka Rudolf Hojtaš, rodák z Petrovic na Kutnohorsku, odešel v průběhu nacistické okupace v roce 1939 ilegálně do Francie s cílem bojovat za osvobození vlasti a stal se zde příslušníkem čs. zahraniční vojenské jednotky, velitelské roty pěšího pluku 2. Po evakuaci do Velké Británie vykonával v hodnosti npor. jezd. funkci zástupce velitele velitelské roty motorizovaného předzvědného oddílu v Čs. samostatné obrněné brigádě a po vylodění ve Francii a přesunu k Dunkerque se zúčastnil v letech 1944–1945 jako příslušník čs. brigády obléhání tohoto přístavu s hitlerovskou posádkou. Od března 1945 v rámci tankového praporu 3. Během bojů byl dvakrát raněn. Po únoru 1948 se stal obětí komunistického režimu. Tehdy pracoval jako plukovník justiční služby čs. armády. Byl zatčen a od 12. 11. 1949 se ocitl ve vyšetřovací vazbě. Dne 8. 7. 1950 byl odsouzen Státním soudem v Praze za údajnou velezradu a vyzvědačství na 25 let těžkého žaláře. Spolu s ním byl odsouzen např. i další hrdina vojenského zahraničního protinacistického odboje pplk. František Skokan k trestu smrti a 7. 10. 1950 byl popraven! Ve skupině odsouzených byl dále pplk. Ferdinand Moravec (trest 18 let vězení), škpt. Zdeněk Rohlena (16 let vězení), pplk. Jaroslav Tomčík (15 let vězení), mjr. Josef Fiala (13 let vězení) a další. Rudolfu Hojtašovi byl později Vyšším vojenským soudem v Praze 17. 6. 1954 trest snížen, a to souběžně s rozsudkem Nejvyššího vojenského soudu v Praze 22. 7. 1954, na 16 let těžkého žaláře. Rozhodnutím prezidenta republiky 14. 2. 1955 došlo nakonec ke změně trestu na 10 let. Nástup do vězeňského zařízení je datován od 11. 8. 1954, od 26. 11. 1954 je veden v kmenovém stavu Sboru vězeňské stráže (SVS) Ostrov nad Ohří a od 22. 6. 1955 pobýval v NPT-Z Bytíz, kde byl nasazen v rámci uranového hornictví na práce na povrchu. Z Bytízu byl propuštěn v roce 1957 (rehabilitován na základě RMV č. 28/63).
Dr. Rudolf Hojtaš escaped illegally under Nazi occupation in 1939 to France with the aim of fighting for the liberation of his country and became a member of a Czechoslovak army unit abroad. After being evacuated to Britain he held the post of Deputy Company Commander of a command unit of a motorised reconnaissance company as part of the Czechoslovak Independent Armoured Brigade, and after disembarking in Normandy and moving to Dunkerque took part in the siege of the port (1944–1945). During the fighting he was wounded twice. After February 1948 he became a victim of the communist regime. At that time he was a Colonel in the Czech Army´s Legal Department. He was arrested and as of 12.11.1949 was held in custody. On 08.07.1950 he was convicted by the State Court in Prague for supposed treason and espionage to 25 years hard labour. On appeal and following an amnesty his sentence was gradually reduced to 10 years in jail. From 22.06.1955 he served his sentence at the Bytíz camp working above ground in the uranium mine. He was released from the Bytíz camp in 1957.
