Atmosféru příbramských vězeňských uranových táborů zažil jako politický vězeň komunistického režimu Karel René Misík, hrdina protinacistického odboje z doby 2. světové války. Po 15. 3. 1939 se Karel René Misík účastnil v rodné Mladé Boleslavi protinacistické odbojové činnosti v ilegální organizaci Obrana národa. V souvislosti s jejím prozrazením odešel tajně do Polska, kde vstoupil do Čs. legionu. Po napadení Polska ustoupil s touto jednotkou na území SSSR, kde byl spolu s ostatními čs. vojáky internován Rudou armádou v táboře v Suzdalu. Odtud se mu podařilo v roce 1941 odejít přes Turecko do Palestiny, kde se stal příslušníkem Čs. pěšího praporu č. 11 – Východního, poté Čs. 200. lehkého protiletadlového pluku – Východního. Během bojů na Středním východě byl raněn. Po přemístění čs. vojenské jednotky do Velké Británie byl zařazen do dopravního oddílu Čs. samostatné obrněné brigády a v letech 1944–1945 se zúčastnil bojů při obléhání přístavu Dunkerque na západní frontě. Krátce před koncem 2. světové války byl od 22. 4. 1945 v hodnosti četaře převelen k Čs. kombinovanému oddílu při 3. americké armádě a vyslán k závěrečným osvobozovacím bojům do okupované vlasti, jejíž hranice překročili 1. 5. 1945 nedaleko Chebu. Po skončení 2. světové války byl Karel René Misík demobilizován a v Mladé Boleslavi vykonával funkci národního správce podniku obchodujícího se sklem a porcelánem. Po únoru 1948 se stal, podobně jako řada dalších bývalých zahraničních vojáků, obětí komunistické perzekuce. Nejprve došlo k jeho propuštění ze stávajícího zaměstnání, od roku 1952 pracoval jako dělník. V roce 1956 byl poprvé zatčen StB a po 6 týdnech pro nedostatek důkazů propuštěn. Další zatčení přišlo v roce 1958 a obvinění z protistátní činnosti. Nakonec stanul před Vyšším vojenským soudem v Praze, který ho odsoudil za údajnou vlastizradu na 23 let těžkého žaláře. Vězněn byl v Praze-Ruzyni, v Jáchymově, Příbrami a Leopoldově. Propuštění se dočkal v roce 1966. Následně pracoval jako dělník. V roce 1992 se dočkal rehabilitace a povýšení na majora v. v. Zemřel v Mladé Boleslavi 7. 1. 1994. Karel René Misík byl dekorován Čs. válečným křížem 1939, Čs. medailí Za zásluhy II. stupně, britskými vyznamenáními The Africa Star, The Victoria Star a dalšími.
Atmosphere of the Příbram area uranium camps was also experienced as a political prisoner by Karel René Misík, a hero of the anti-Nazi struggle during WWII. At first, he participated in illegal activities as part of the resistance organisation Defence of the Nation. As a result of it being betrayed he secretly left for Poland where he joined the Czechoslovak Legion. After Poland was attacked he retreated with the unit on to Soviet territory where, together with other Czechoslovak soldiers, he was interned by the Red Army in a camp at Suzdal. From there in 1941 he managed to reach Palestine via Turkey where he became a member of the Czechoslovak Infantry Regiment No. 11 – East, and later the Czechoslovak No. 200 Light Anti-Aircraft Regiment – East, and took part in battles in the Middle East. After the regiment was transferred to Britain in 1943 he was intergrated into the transport unit of the Czechoslovak Independent Armoured Brigade and between 1944–1945 took part in the siege of the port of Dunkerque on the Western front. Shortly before the end of WWII (on 22.04.1945) he was transferred to the Czechoslovak Combined Unit assigned to the 3rd US Army and sent to the final liberation battles in his occupied homeland. After February 1948 he became a victim of communist persecution. He was repeatedly interrogated by the Secret Police and in 1958 accused of anti-state activity. He stood before a military court in Prague which convicted him of supposed treason to 23 years hard labour.
