Václav Žatecký, rodák z Novosedel nad Nežárkou na Jindřichohradecku, původní profesí zámečník, odjel v roce 1926 za prací do Francie. Od roku 1930 žil v marockém přístavním městě Casablanca a zde ho zastihla 2. světová válka. Po kapitulaci Francie 22. 6. 1940 nabídl pomoc skupině čs. vojáků prchajících přes Středomoří do Velké Británie. Za tento čin byl však odsouzen námořním válečným soudem v Maroku k 20 letům nucených prací s výkonem trestu na jihu této země ve věznici v Tizmitu. Koncem roku 1942 byl osvobozen Spojenci a přes Dakar a Gibraltar se dostal i on do Velké Británie a byl přidělen k čs. vojenskému náhradnímu tělesu. Následně byl vybrán k letectvu a odeslán do školy pro palubní mechaniky v St. Athanu ve Walesu. Po jejím absolvování byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF a zúčastnil se protinacistického odboje v řadách spojeneckého letectva. Létal v osádce F/Lt Jana Hrnčíře, AFM, DFC. Zúčastnil se například operační akce nad Baltickým mořem 23. 3. a 24. 3. 1945 při útoku na německou ponorku a nepřátelské čluny. Po skončení 2. světové války v Evropě roku 1945 sice ustaly přímé bojové akce 311. čs. bombardovací peruti, ale domů se jednotka vrátit zatím nemohla. Jako součást RAF byla přeřazena k Velitelství dopravního letectva RAF – Transport Command, aby v rámci další vojenské služby zajistila především přepravu čs. letců, vojenských i civilních osob, materiálu a nakonec i čs. repatriantů do osvobozené vlasti. Tak se vrátil domů i Václav Žatecký. V roce 1946 se rozhodl odejít z čs. armády. Vykonával funkci národního správce v obci Němčany na Podbořansku, kde působil i se svým bratrem až do konce roku 1948. Mezitím došlo ke komunistickému převratu a on, jako bývalý „západní pilot“, začal být sledován Státní bezpečností (StB). Dne 8. 3. 1949 byl zatčen za účast na přípravě ozbrojeného převratu v rámci tzv. protistátní skupiny Praha – Žatec (Akce „Norbert“) a ve vykonstruovaném procesu odsouzen Státním soudem v Praze dne 13. 7. 1949 na 12 let těžkého žaláře (kmenové číslo potrestaného 0760). Roku 1950 byl za přípravu útěku z vězeňského zařízení v Jáchymově, za velezradu a špionáž odsouzen na dalších 15 let. O útěk se znovu pokusil v únoru 1954 z věznice Vojna. V lednu 1955 odsoudil Nejvyšší soud v Praze Václava Žateckého za útěk z vězení a za velezradu k dalším 12 letům žaláře. Během výkonu trestu si podal několikrát žádost o přešetření případu, nikoliv o milost. Roku 1958 mu byly tresty sníženy na 15 let. V říjnu 1964 se dočkal podmínečného propuštění a v červnu 1967 byl soudně zbaven obžaloby v plném rozsahu. V té době pracoval jako strojník a mechanik v Praze, kde také 23. 1. 1981 zemřel. Roku 1991 byl plně rehabilitován a povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka letectva. V červnu 2009 byla Václavu Žateckému odhalena v rodné obci Novosedly nad Nežárkou, na budově obecního úřadu, pamětní deska.
To the group of persecuted wartime pilots jailed by the communist regime in the Příbram area also belongs Václav Žatecký, during WWII crew mechanic in the No. 311 Czechoslovak Bomber Squadron RAF, hero of the battles in the air on the Western front against the Nazi enemy. Following WWII and the subsequent coup d´état in 1948 he became a victim of the new totalitarian regime. In 1949 he was arrested and on the basis of fabricated charges sentenced to 12 years hard labour. For attempting to escape from prison he incurred an extra sentence of 15 years. In the middle of the 1950s he was imprisoned at the Vojna camp. He was finally released on licence in 1964.
