Roku 1998 byla veřejnosti zpřístupněna Prokopská štola. Lze do ní vstoupit z cáchovny dolu Anna nebo přímo z nádvoří a projet se důlním vláčkem k ústí jámy Prokop, nejhlubší ve zdejším stříbrorudném revíru a jedné z nejhlubších ve střední Evropě, která dosáhla 41. patrem úrovně 1597,6 m pod zemský povrch.

Prokopská štola délky 217 m je horizontální důlní dílo sloužící jako dopravní štola. Byla vyrubána před rokem 1857 a v následujících letech upravována. Nachází se v hloubce 24 m pod vrcholem návrší. Sem směřovaly vozy z podzemí s vytěženou rudou a pokračovaly touto štolou na nádvoří dolu Anna a dále na zdejší úpravnu. Prokopská štola je podzemní chodbou propojena s cáchovnou dolu Anna, také s Vodní štolou Anna ústící na Vojtěšské šachtě a s Dědičnou štolou, která spojovala 2. patrem všechny šachty revíru a odváděla z podzemí důlní vody. V současné době je celý revír po úroveň Dědičné štoly zatopen.

Kromě již vzpomínané jámy, hluboké bezmála 1600 m, je zde možné spatřit montánní pracoviště v komíně a na překopu, s pozůstatky po ručním vrtání z minulého století v místech původně středověké šachtice. Cenným dokladem hornického řemesla 19. století je i původní cihlová výztuž ve tvaru vajíčka v chodbě mezi cáchovnou a Prokopskou štolou. Úchvatný je rovněž pohled nasvícenou jámou dolů k Dědičné štole, která sloužila k odvodnění revíru. Je dlouhá 22 km a byla ručně vyrubána v letech 1789–1859. Prokopskou jámu míjí Dědičná štola na úrovni 2. patra. Prohlídku Prokopské štoly až k ústí jámy absolvují návštěvníci důlním vláčkem taženým akumulátorovou lokomotivou Metallist s vozem pro přepravu osob DM-12 Pullman. Při slavnostním znovuotevření Prokopské štoly dne roku 1998 se na náraziště dolu vrátila se všemi poctami také soška sv. Prokopa, vysvěcená pražským biskupem Václavem Malým.