PaedDr. Josef Velfl (nar. 1956) působí v příbramském muzeu od ukončení vysokoškolských studií roku 1979, kdy mu zde byla nabídnuta pozice historika poté, co v muzeu v letech 1978–1979 zpracovával jako posluchač katedry historie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze podkladové materiály k diplomové práci s názvem Horníci z Příbramska v protinacistickém odboji (ta později vyšla v odborném tisku).

Jako historik se od prvopočátku specializuje na dějiny Příbramska 19. a 20. století, historii hornictví a hutnictví, montánní památky, báňské muzejnictví, problematiku válečných událostí a odbojové hnutí v regionu. V roce 1994 se stal ředitelem muzea. Zároveň externě spolupracoval s Muzeem třetího odboje Příbram (1994–2020) a spolupracuje s Ministerstvem kultury ČR v Radě pro výzkum. Přednáší externě o dějinách hornictví a techniky na Vysoké škole evropských a regionálních studií, o. p. s. a spolupracoval též s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (1990–1995). V letech 1990–1992 zastával funkci zmocněnce vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967–1970. V oblasti publikační zastupuje muzeum v několika redakčních radách. Předsedá redakční radě recenzovaného periodika Středočeský vlastivědný sborník, je členem redakční rady recenzovaného časopisu Uhlí, rudy, geologický průzkum a vlastivědného sborníku Podbrdsko. Již řadu let spolupracuje s Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) a s Čs. obcí legionářskou – zejména při pasportizaci památek odbojového hnutí, které se v muzeu dlouhodobě věnuje. Od roku 2000 je čestným členem ČSBS.

Scenáristicky se podílel na přípravě několika tuzemských i zahraničních výstav Hornického muzea Příbram s tematikou historie hornictví a památkové péče (Zmizelá Příbram v roce 1996 a 2016, Svatá Hora v čase a nad časem v roce 2005, Skvosty banských múzeí Slovenska a Čech v roce 2005, Museen stellen sich vor– Bergbaumuseum Pribram v letech 2006–2013, Alma Mater v letech 2006–2007, Zur Geschichte des Drahtseils 2009–2021). Kromě ČR byly tyto výstavy prezentovány v SRN, Rakousku, Holandsku, Polsku a na Slovensku. Přispěl též ke zpracování dokumentárních filmů České televize Praha čerpajících z dobových materiálů uložených v příbramském muzeu, mimo jiné snímků Expedice demarkační čára (1995, 2015, 2020), Deset století architektury (1997, 2021), Vizitky českých muzeí a galerií (2004), Svatá Hora v čase a nad časem (2006), Pomníky a památníky (2007), Šumná města – Příbram (2007), Svět na kolejích (2008), Neznámí hrdinové (2008–2010), Podzemní Čechy (2009), Historie.cs (2010, 2011, 2014, 2015, 2019, 2020, 2021), Heydrich – konečné řešení (2012, 2017, 2021), Místopis TGM (2017, 2018, 2020, 2021), Jaro 1945 – Když u nás končila válka (2015, 2020, 2021), Třetí republika (2017, 2018, 2020) a další.

Inicioval zařazení areálů historických dolů Anna (1995), Vojtěch (2000) a Drkolnov (2003) do Hornického skanzenu Příbram-Březové Hory, tvořeného původně pouze Ševčinským dolem. Pro jednotlivé objekty autorsky nebo spoluautorsky vytvořil scénář k 10 nově vzniklým stálým expozicím. Spolu s ing. arch. Janem Peštou připravil podkladové dokumenty k návrhu na prohlášení souboru hornických staveb v Příbrami-Březových Horách a také několika kilometrů historických štol provozovaných muzeem za národní kulturní památku (2014). Osobně se podílel na vzniku 5 poboček Hornického muzea Příbram, v r. 1998 Skanzenu Vysoký Chlumec, v r. 1999 Památníku Vojna Lešetice, v r. 2000 Muzea zlata Nový Knín, v r. 2004 Muzea Křížovnický špýchar Prostřední Lhota a v r. 2018 pobočky Uranový důl Bytíz.

Roku 1995 bylo Hornické muzeum Příbram nominováno do Vědecké rady Mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice – HPVT a v rámci tohoto sympozia se stal Josef Velfl odborným garantem sekce Tradice a historické památky českého hornictví (do roku 2016). Je jedním ze zástupců ČR ve Středoevropské unii technických muzeí (MUT), kam bylo v roce 2001 Hornické muzeum Příbram slavnostně přijato. V roce 2010 muzeum přijalo rovněž členství v Deutscher Museumsbund, což je v SRN obdoba české Asociace muzeí a galerií.  Napsal více než 300 článků a studií, které vyšly v domácím i zahraničním odborném tisku; mimo hranice republiky převážně v SRN (v Der Anschnitt a Industriekultur), dále v Polsku a na Slovensku. Je jedním z tvůrců encyklopedie Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (ed. Eva Hlušičková, Libri Praha 2001–2004).

Napsal více než 300 článků do odborného tisku, včetně zahraničního – Der Anschnitt, industrie-kultur (SRN). Z posledních titulů je možné uvést:

VELFL, Josef. Z dějin protinacistického odbojového hnutí na Hřebenech. Podbrdsko, Příbram 2014, XXI, s. 183–197.

VELFL, Josef. Velká válka 1914–1918 a březohorský rudní revír. Sborník Mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, Příbram 2014, s. 99–106.

VELFL, Josef.  K historii parní trakce na Březových Horách. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2014, r. 21, č. 4/2014, s. 16–18.

VELFL, Josef. Sto let parního těžního stroje dolu Anna v Příbrami – Březových Horách. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2014, 32, s. 50–61.

VELFL, Josef. Pozvání do Hornického muzea Příbram. In ŠMERÁK, Václav (ed.) a kolektiv. Nové toulky mezi Vltavou a Sázavou, Praha: Mladá fronta, 2014, s. 178–179.

VELFL, Josef. Střípky z dějin 2. světové války mezi Vltavou a Sázavou. In ŠMERÁK, Václav (ed.) a kolektiv. Nové toulky mezi Vltavou a Sázavou, Praha: Mladá fronta, 2014, s. 160–177.

VELFL, Josef. Školní rok v Hornickém muzeu Příbram. In BUKAČOVÁ, Jana–KOMÁRKOVÁ, Anna (eds.). Muzeum a změna IV. Sborník příspěvků z mezinárodní muzeologické konference, Národní muzeum, Praha 12.–14. listopadu 2013, Praha: Asociace muzeí a galerií ČR, 2014, s. 151–159.

VELFL, Josef, Ulrich HAAG a Daniel DOLEŽAL. Die Fabrik als große Werkstatt – Maschinenbau vor 1900. Industriekultur, Essen 2014, 20. Jahrgang, 68. Heft, Ausgabe 3/2014, s. 40–43.

VELFL, Josef. Největší poprava odbojářů z Příbramska v době 2. světové války. Podbrdsko, Příbram 2015, XXII, s. 112– 128.

VELFL, Josef. 140 let od světového rekordu dolu Vojtěch na Březových Horách. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2015, r. 22, č. 2/2015, s. 14–18.

VELFL, Josef. Z dějin mezinárodně významného březohorského rudního revíru. Těžní stroje, Hradec Králové 2015, r. 4, č. 2/2015, s. 52–55.

VELFL, Josef a Ulrich HAAG. Bohutín Schacht General Štefánik. Der Anschnitt, Bochum 2015, 67. Jahrgang, Heft 1, s. 42–44.

VELFL, Josef. Odbojová činnost židovských obyvatel v době 2. světové války a oběti holocaustu. In KOLEKTIV AUTORŮ. Synagoga v Příbrami a místní židovské obyvatelstvo. Příbram 2015, s. 35–48.

VELFL, Josef. Světové prvenství 1 000 metrů hloubky dolu Vojtěch na Březových Horách roku 1875. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2015, 33, s. 8–27.

VELFL, Josef a Ulrich HAAG. Auffallend modern: Der Stahlbetonförderturm in Bohutín. Industriekultur, Essen 2016, 22. Jahrgang, 74. Heft, Ausgabe 1/2016, s. 40–41.

VELFL, Josef. 70 let čs. uranového průmyslu a Příbramsko. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2016, r. 23, č. 1/2016, s. 20–24.

VELFL, Josef. Dějiny uranového hornictví ve světle expozic příbramského muzea. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2016, r. 23, č. 2/2016, s. 16–19.

VELFL, Josef. Z minulosti nejproduktivnějšího dolu březohorského rudního revíru ve 20. století. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2016, 34, s. 40–53.

VELFL, Josef a Ulrich HAAG. Der böhmische Uranerzbergbau. Industriekultur, Essen 2016, 22. Jahrgang, 76. Heft, Ausgabe 3/2016, s. 35-37.

VELFL, Josef. Uran v českých dějinách. In PAULIŠ, Petr, Karel BABKA, Jiří SEJKORA a Pavel ŠKÁCHA. Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště. Kutná Hora: Kuttna, 2016, s. 558–562.

VELFL, Josef, 130 let příbramského muzea. Podbrdsko, Příbram 2016, s. 111–133.

VELFL, Josef. Karel IV. a báňské podnikání v Čechách. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2016, r. 23, č. 3/2016, s. 6–11.

VELFL, Josef. České hornictví v době panování Karla IV. Těžební stroje, Hradec Králové – Praha 2016, 2, s 30–33.

VELFL, Josef. Hornické památky v novém světle. Stavitel, Praha 2016, XXIV, č. 12, s. 24–29.

VELFL, Josef. Uran v českých dějinách. In PAULIŠ, Petr – BABKA, Karel – SEJKORA, Jiří – ŠKÁCHA, Pavel (eds.). Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště. Kutná Hora 2016, s. 558–562.

VELFL, Josef. Z minulosti nejproduktivnějšího dolu březohorského rudního revíru ve 20. století. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2016, 34, s. 40–53.

VELFL, Josef. Hornictví od sklonku 18. století do počátku století dvacátého (1772–1914). In SMOLOVÁ, Věra a kolektiv. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Příbram. Praha 2016, s. 368–377.

VELFL, Josef. Události válečného strádání v letech 1914–1918 a jejich dopad na báňskou činnost. In SMOLOVÁ, Věra a kolektiv. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Příbram. Praha 2016, s. 380–387.

VELFL, Josef. Příbram v letech utváření republiky, v období zmaru i nových nadějí 1918–1945. In SMOLOVÁ, Věra a kolektiv. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Příbram. Praha 2016, s. 390–408.

VELFL, Josef. Příbram v letech 1945–1989. In SMOLOVÁ, Věra a kolektiv. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Příbram. Praha 2016, s. 410–436.

VELFL, Josef. Na prahu nové éry. In SMOLOVÁ, Věra a kolektiv. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Příbram.  Praha 2016, s. 572–581.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Auffallend modern: Der Stahlbetonförderturm in Bohutín. Industriekultur, Essen 2016, 22. Jahrgang, Heft 74, Ausgabe 1/2016, s.  40–41.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Der böhmische Uranerzbergbau. Industriekultur, Essen 2016, 22. Jahrgang, Heft 76, Ausgabe 3/2016, s. 35–37.

VELFL, Josef. Geologický objev mezinárodního významu. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR, Praha 2017, 2/2017, s. 19–20.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Zum 125. Jahrestag des Grubenbrandes im Maria-Schacht. Der Anschnitt, Bochum 2017, 69. Jahrgang, Heft 1, s. 39–42.

VELFL, Josef. Dolování v čase vlády Karla IV. Těžební stroje, Hradec Králové – Praha 2017, 1, s. 32–36.

VELFL, Josef. Vznik republiky a události tomu předcházející na Příbramsku ve světle vzpomínek přímých účastníků. Podbrdsko, Příbram 2018, XXV, s. 112–136.

VELFL, Josef. Životní osudy bývalého politického vězně Františka Zahrádky. Podbrdsko, Příbram 2018, XXV, s. 221–239.

VELFL, Josef. Ing. mont. Jan Holický a další oběti heydrichiády z Příbramska. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2018, 36, s. 70-82.

VELFL, Josef. Ani gram uranu okupantům. 1. část. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2018, 25, č. 1, s. 16–19.

VELFL, Josef. Ani gram uranu okupantům. 2. část. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2018, 25, č. 2, s. 12–15.

VELFL, Josef. Velká válka a nejvýznamnější rudní revír monarchie v Příbrami – Březových Horách. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2018, 25, č. 2, s. 18–21.

VELFL, Josef. Vojenský výcvikový prostor v Brdech v době druhé světové války a problém vystěhování. In BEDNAŘÍK, Petr – NOSKOVÁ, Helena – MARŠÁLEK, Zdenko (eds.). Nucené migrace v českých zemích ve 20. století. Praha 2018, s. 150–168.

VELFL, Josef. Brdy v době hitlerovské okupace a jejich využití pro německé vojenské účely. In TOPINKA, Jiří (ed.). Brdy. Krajina, historie, lidé. Praha 2018, s. 317–332.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Das Birkenberger Erzrevier bei Příbram und seine Wasserwirtschaft. In LANGEFELD, Oliver – LIESSMANN, Wilfried (eds.). Wasserwirtschaft im Bergbau. Clausthal-Zellerfeld 2018, s. 141–155.

VELFL, Josef. Za Janem Čákou. Podbrdsko, Příbram 2019, XXVI, s. 258–267.

VELFL, Josef. 17. listopad 1939 na VŠB v Příbrami. Podbrdsko, Příbram 2019, XXVI, s. 125–134.

VELFL, Josef. 170 let montánního školství v Příbrami a březohorský revír. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2019, 37, s. 24–44.

VELFL, Josef. 440 let královského horního města Příbrami. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2019, 26, č. 1, s. 20–23.

VELFL, Josef. Důl Vojtěch – 240 let od jeho založení. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2019, 26, č. 3, s. 20–25.

VELFL, Josef. 170. výročí vzniku montánního školství v Příbrami. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2019, 26, č. 4, s. 22–25.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Der Einzug des Drahtseils im Bergrevier Birkenberg – Příbram. In LIESSMANN, Wilfried – LANGEFELD, Oliver – BOCK, Matthias (eds.). Konservierte Zeit. Sankt Andreasberg 2019, s. 169–179.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Das Bergrevier Birkenberg mit der Einführung des Drahtseils. In KRASCHEWSKI, Hans, Joachim (ed.). Glanzlichter der montanen Vergangenheit des Harzes. Der Anschnitt, Bochum 2019, 71. Jahrgang, Heft 4, s. 191.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich. Uranschacht Bytíz – eine neue Aussenstelle des böhmischen Bergbaumuseums Příbram. Industriekultur, Essen 2019, 25. Jahrgang, 89. Heft, Ausgabe 4/2019, s. 26–27.

VELFL, Josef. Z historie vojtěšské úpravny rud. Podbrdsko, Příbram 2020, XXVII, s. 235–253.

VELFL, Josef – KARDA, Milan. Uranový důl Bytíz – nová pobočka Hornického muzea Příbram. Podbrdsko, Příbram 2020, XXVII, s. 337–339.

VELFL, Josef – KARDA, Milan. Uranový důl Bytíz a historie těžby uranu v Čechách. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2020, 38, s. 181–190.

VELFL, Josef – KARDA, Milan – KUNICKÝ, Zdeněk. Z historie hutnictví stříbra a olova na Příbramsku. Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky 2020, 38, s. 34–52.

VELFL, Josef. Vzpomínka na spolupráci s PhDr. Janem Galuškou. In KRAMÁŘ, Jan – ZAMRZLOVÁ, Jitka (eds.). Sborník Poštovního muzea 2020. Praha 2020, s. 22–25.

VELFL, Josef. K účasti horníků v době 2. světové války v protinacistickém odboji na Příbramsku. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2020, 28, č. 3, s. 21–25.

VELFL, Josef. Vysoká pec Barbora v Jincích a báňský podnikatel Rudolf hrabě Vrbna. Uhlí, rudy, geologický průzkum, Praha 2020, 28, č. 4, s. 28–32.

VELFL, Josef – HAAG, Ulrich – BEDESCHINSKI, Christian. Die Eisenhütten in Jince und Komárov. Industriekultur, Essen 2020, 26. Jahrgang, 93. Heft, Ausgabe 4/2020, s. 38–41.

Seznam starších příspěvků zde.

Autor publikací: Odkaz budoucnosti – příbramské gymnázium za heydrichiády (spoluautorka Eliška Dalasová, 1982); Po stezkách brdských partyzánů (spoluautor Zdeněk Kárník, 1985); Jeden z hrdinů gen. Richard Tesařík (1986); Cesty ke svobodě 1939–1945 (1987); Příbramsko za heydrichiády (1990); Toulky Příbramskem (spoluautor Daniel Doležal, 1994); Slivice 1945 (spoluautor Jiří Vostarek, 1995); Dobříš – město na zlaté stezce (s kolektivem autorů, 1998); Grand – generál Josef Kholl ve světle vzpomínek (1999); Legionáři z Příbramska (kolektiv autorů, 2002); Zlato na Novoknínsku. Gold in the Nový Knín Area (kolektiv autorů, 2003, 2020, 2021); Příbram v průběhu staletí (1998, 2003); Otisky času. Báňská činnost ve Středočeském kraji. Time Tracking. Mining Activities in Central Bohemia (2007); Karel Hojden a Příbramsko (s kolektivem autorů, 2009); Zmizelé Čechy. Zmizelá Příbram (2010); Z historie staré Vltavy v okolí Chotilska (s kolektivem autorů, 2013); Zur Geschichte des Drahtseils (s kolektivem autorů, Altena, SRN, 2015); František Drtina – osobnost, rodný kraj, přátelé, rodina (spoluautor Jan Souček, 2016); Pomníky a památníky světových válek na Příbramsku (spoluautor Václav Trantina, 2017); Památky Příbrami v obrazech (2008, 2016, 2020);

Za přednáškovou a publikační činnost z dějin hornictví získal v letech 1991, 1998 a 2011 Medaili mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Autor vítězného projektu v celostátní soutěži muzeí – Gloria Musaealis 2003 zaměřeného na záchranu a následné využití technické památky – dolu Vojtěch a Vodní štoly Anna, udělenou Ministerstvem kultury ČR. V roce 2003 převzal v SRN Medaili Mannsfelder Berg-und Hüttenleute Verein za rozvoj mezinárodních hornických tradic. Spoluautor projektu záchrany a zpřístupnění veřejnosti technické památky – Vodního kola dolu Drkolnov. Tento počin získal 1. místo a cenu Český permon roku 2005 od Hornické sekce Památkové komory ČR. Ve stejném roce obdržel v SRN Stříbrnou medaili Evropského sdružení hornických měst za uchovávání hornických památek a tradic. V r. 2007 byl vyznamenán Zlatou medailí Českého báňského úřadu. Dále byl vyznamenán Medailí Středočeského kraje za významný podíl na popularizaci dějin regionu a za propagaci Středočeského kraje v rámci ocenění Osobnosti Středočeského kraje roku 2008. Od Ministerstva obrany ČR obdržel Záslužnou pamětní medaili za dlouholetou spolupráci s Armádou ČR při uchovávání vojenských tradic a památky účastníků odboje (2009), dále Pamětní medailí Vojenského sdružení rehabilitovaných za účast na rehabilitaci vojenských osobností neprávem perzekvovaných v době totality (2010). V tomto roce obdržel rovněž Pamětní plaketu Úřadu vlády ČR za spolupráci s Etickou komisí Vlády ČR zabývající se rehabilitací obětí politických procesů komunistického režimu. Při příležitosti pietní vzpomínky k ukončení 2. světové války u Památníku Vítězství na Slivici obdržel pamětní medaili „V těžkých dobách“ za spolupráci s Armádou ČR (2011) a v r. 2012 Pamětní plaketu za péči o válečné hroby udělenou Ministerstvem obrany ČR na návrh Středočeského kraje. V roce 2014 převzal Pamětní medaili Generálního štábu Armády ČR za dlouholetou spolupráci při uchovávání vojenských tradic. V roce 2016 mu byla předána Stříbrná pamětní medaile města Příbram za odbornou publikační činnost v oblasti dějin Příbramska. V roce 2017 byl vyznamenán Medailí Jiřího Agricoly od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Českého báňského úřadu za zásluhy o rozvoj českého hornictví. V roce 2020 obdržel od Prezidia Policie ČR Pamětní medaili za 25 let spolupráce s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu SKPV Policie ČR. V roce 2021 získal Cenu města Příbram za přínos při rozvoji města a šíření jeho dobrého jména.