Při příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu se v Památníku Vojna koná ve čtvrtek 26. 6. 2025 komponovaný tematický program. V 16 hodin začíná pietní mše, v 17 hodin se areálem rozezní písně Karla Kryla v podání skupiny PCHS.
Den památky obětí komunistického režimu byl symbolicky vyhlášen k uctění JUDr. Milady Horákové, odsouzené ve vykonstruovaném monstrprocesu za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti, vykonaném dne 27. června 1950.
JUDr. Milada Horáková (25. 1. 1901–27. 6. 1950), poslankyně Národního shromáždění za Čs. stranu národně socialistickou, předsedkyně Československé rady žen a místopředsedkyně Svazu osvobozených politických vězňů. V roce 1949 byla obviněna z údajné velezrady a vyzvědačství, odsouzena k trestu smrti a 27. 6. 1950 popravena. Rozsudek, který otřásl světem, vyvolal řadu protestů. Prezident Gottwald však nevyhověl žádosti o milost. Tu mu zaslal mimo jiné i Albert Einstein (nositel Nobelovy ceny za fyziku), Winston L. S. Churchill (v letech 1940–1945 a 1951–1955 britský ministerský předseda, člen protihitlerovské „velké trojky“, nositel Nobelovy ceny za celoživotní dílo v literatuře na obranu nejvyšších lidských hodnot), Marie Helene Lefeucheux (předsedkyně Komise žen při OSN), Eleanor Rooseveltová (vdova po prezidentu USA, 1946–1951 předsedkyně Komise pro lidská práva při OSN, 1946–1952 zástupkyně USA na Valném shromáždění OSN) atd. Milada Horáková přežila v letech 1940–1945 věznění v nacistických žalářích, kam byla uvržena za účast v protifašistickém odboji. O život ji nakonec připravil, se souhlasem prezidenta Gottwalda, totalitní režim poúnorového Československa.
Karel Kryl (12. 4. 1944–3. 3. 1994) patřil mezi nejvýraznější osobnosti československé písničkářské scény. Proslul především jako autor protestsongů, které se v období 60. až 80. let staly hlasem odporu proti komunistickému režimu. Řada jeho skladeb zlidověla a dodnes jsou vnímány jako symboly boje za svobodu. Po roce 1989 se Kryl nadále veřejně vyjadřoval ke společenskému dění, často kriticky a bez kompromisů. Skládal hudbu i texty, ve kterých se střídaly satirické komentáře s citlivými, poetickými baladami. Pro svůj osobitý styl bývá označován jako „básník s kytarou“.
Památník Vojna Lešetice, pobočka Hornického muzea Příbram, autenticky dochovaný vězeňský areál, je svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce z let 1947–1949, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami Vojna č. 1 a Vojna č. 2, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. V současnosti je Památník Vojna pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví. Součástí areálu je rovněž funkční důlní železnice, geopark a Galerie Orbis pictus: Europa, v níž svá díla prezentují současní výtvarní umělci z ČR i ze zahraničí.
