Detail | Z historie drátěných těžních lan

Mezinárodní technická výstava připravená ve spolupráci s partnerským hornickým muzeem a Technickou univerzitou v Clausthal-Zellerfeld (SRN) pojednává o významném vynálezu v dějinách hornictví, drátěném těžním lanu. U jeho zrodu v roce 1834 stál Wilhelm August Julius Albert, vrchní báňský rada v horním městě Clausthal. Toto první ocelové lano vyrobené na evropském kontinentu, zvané Albertovo, bylo použito v německých stříbrných dolech v pohoří Harz (severozápadně od Lipska). Postupně nahradilo lana konopná, užívaná v technice od starověku až do konce 18. století, kdy se objevily první snahy vyrobit lano odolnější a pevnější. Potřeba takových lan se projevovala především v hlubinných dolech, kde při stále větší hloubce byly na těžní lana kladeny vyšší požadavky.

Vynález drátěného lana znamenal pro hornictví obrovský pokrok a ani březohorské stříbrorudné doly nezůstaly stranou tohoto dění. V letech 1836-1842 byla zahájena pokusná výroba lan v manufaktuře na Březových Horách. První "místní" ocelové lano bylo použito na dole Marie. Tovární výroba započala roku 1853 v provozu vybaveném nejdříve jednoduššími dřevěnými splétacími stroji, od roku 1860 v modernizované samostatné továrně se stroji kovovými v areálu dolu Anna. Světový rekord v dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch roku 1875 by nebyl možný bez užití drátěného lana. Z důvodu zvyšující se poptávky, kterou stávající výrobna již nedokázala uspokojit, byla v letech 1930-1933 vybudována v areálu dolu Vojtěch nová Státní továrna na drátěná lana, do níž byla výroba lan přemístěna. Březohorská drátovna zásobovala lany nejen doly na Příbramsku, ale v celém Rakousku-Uhersku a v zahraničí. Kolem roku 1900 vyráběla ročně 200 km lan. Výroba zde pokračovala až do roku 1964, přičemž její produkty patřily k nejkvalitnějším na světě.

Scénář výstavy:

PaedDr. Josef Velfl, Hornické muzeum Příbram

Odborná spolupráce:

Ulrich Haag, Hornické muzeum Příbram
Dipl. Ing. Milan Karda, Hornické muzeum Příbram
Dipl. Ing. Wilhelm Marbach, Oberharzer Bergwerksmuseum Clausthal-Zellerfeld
Torge Menz, Oberharzer Bergwerksmuseum Clausthal-Zellerfeld
Bergoberrat Dr.-Ing. Wolfgang Lampe, Niedersächsisches Bergarchiv Clausthal-Zellerfeld
Renate Neuse, Niedersächsisches Bergarchiv Clausthal-Zellerfeld
Prof. Dr. Friedrich Balck, TU Clausthal-Zellerfeld
Dipl. Ing. Roland Verreet, Ingenieurbüro für Fördertechnik
Wolfgang Vogel, Städtische Sammlungen Freital

Grafika:

Roman Abušinov, Hornické muzeum Příbram

Fotogalerie