Muzeum
  - Pracoviště   »   Archeologie   »   Třebsko

Třebsko

čtyřúhelníkové valy


Model čtyřúhelníkových valů u Třebska v expoziciHornického muzea Příbram (autor Miroslav Žálek)

Valové ohrazení obdélníkového půdorysu, ležící na svahu vrchu Hrádek při severovýchodním okraji obce Třebsko, pochází ze 2. až 1. století před Kristem. V tomto pravěkém období, nazývaném mladší dobou železnou nebo také laténskou, obývali zdejší kraj Keltové, národ zručných řemeslníků, vyspělých zemědělců a obávaných bojovníků.


Ortofoto polohy valů při severovýchodním okraji obce (zdroj: www.mapy.cz)

Valy v Třebsku náleží do skupiny dvanácti podobných lokalit dosud objevených na území České republiky. Byly zakládány na místech s dalekým výhledem, v blízkosti keltských sídlišť. Jejich využití bylo víceúčelové - měly kultovní funkci, sloužily jako shromaždiště k náboženským obřadům a možná i jako paleoastronomické pozorovatelny, souvisely s hospodářsko-řemeslnými činnostmi, ale bývaly také panskými dvory, sídly tehdejší společenské elity.

Třebsko - jedna z možných podob tzv. čtyřúhelníkových valů
Jedna z možných podob tzv. čtyřúhelníkových valů (kresba www.museum-haag.de)

Ohrazení čtyřúhelníkového útvaru v Třebsku o rozměrech 97 x 68 m tvoří výrazný zemní val dosahující výšky až 2,5 m, s typickými převýšenými nárožími, po celém vnějším obvodu obehnaný příkopem hloubky až 2 m. Vrchol valu býval opevněn dřevěnou palisádou, do ohrazení se vstupovalo branou uprostřed severozápadní strany areálu, kde je patrné přerušení valu. Vnitřní zástavbu mohly tvořit objekty zahloubené pod povrch terénu, tzv. polozemnice, i stavby nadzemní, kůlové. Podle posledních výzkumů se předpokládá vztah této lokality k získávání kovů, zejména zlata, stříbra, mědi a olova v povodí Hrádeckého potoka.

 Třebsko - půdorysný plán valů při severovýchodním okraji obce (podle J. Waldhausera) 
Půdorysný plán valů při severovýchodním okraji obce (podle J. Waldhausera)

Na opačné straně obce, zhruba 1,5 km jihovýchodně, na svahu Holého vrchu se rozkládaly další soudobé keltské čtyřúhelníkové valy, totožné podoby a zřejmě i stejné funkce, avšak dnes již téměř zaniklé. Viditelným pozůstatkem v terénu je pouze výrazná mez na severovýchodní straně obvodu.

    
Ortofoto polohy zaniklých valů jihovýchodně od obce (zdroj: www.mapy.cz)

Nedaleko odtud u mlýna Podrejží, podél Hrádeckého potoka zvaného také Rejže, se nacházejí tzv. rýžovnické sejpy, pozůstatky po středověkém a novověkém rýžování zlata. Jihozápadně od Podrejžského mlýna, asi 45 m od potoka, byl nedávno nalezen zlomek laténské nádoby s černým povrchem. Podobné střepy jsou známé i ze starších nálezů. Mohou být dokladem o získávání cenných kovů na stejném místě již v době keltského osídlení.

 Třebsko - vyznačení polohy již zaniklých čtyřúhelníkových valů a místa nálezu keltské keramiky v areálu rýžoviště zlata s rýžovnickými sejpy (podle J. Waldhausera) 
Vyznačení polohy již zaniklých čtyřúhelníkových valů
a místa nálezu keltské keramiky v areálu rýžoviště zlata s rýžovnickými sejpy (podle J. Waldhausera)

Prameny:

Waldhauser, Jiří: Encyklopedie Keltů v Čechách. Libri, Praha 2001
Waldhauser, Jiří: Čtyřúhelníkové valy u Třebska na Příbramsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39, Příbram 1987
Waldhauser, Jiří: Montánní archeologický výzkum na lokalitě Třebsko na Příbramsku. Studie z dějin hornictví 22, Příbram 1989

Třebsko - poloha čtyřúhelníkových valů a rýžovnických sejpů v extravilánu obce (mapa ZM - Roman Abušinov)
Poloha obou čtyřúhelníkových valů a rýžovnických sejpů v extravilánu obce


Archeologické nemovité památky jsou kulturními památkami chráněnými zákonem.
Navštěvuj, objevuj, poznávej, ale nepoškozuj!