Muzeum
  - Pracoviště   »   Archeologie   »   Rejkovice

Rejkovice – Plešivec

pravěké hradiště

Lochovice pod Plešivcem (kresba Karel Liebscher)
Lochovice pod Plešivcem (kresba Karel Liebscher)

Poloha: Na mohutné hoře Plešivec na severozápadním výběžku hlavního brdského masivu nad údolím řeky Litavky, v nadm. výšce 654 m.

Popis: Strategická poloha s velmi dobrým rozhledem po okolní krajině předurčila hradišti funkci klíčového opěrného bodu, kde se patrně soustřeďovaly socioekonomické a religiozní aktivity obyvatel kraje v mladší a pozdní době bronzové.

Hradiště o celkové rozloze asi 57 ha bylo opevněno mohutnými kamennými valy, které rozdělují jeho plochu na dvě části, označované jako vnitřní a vnější hradiště. K nim bývá ještě přičleňováno přírodní seskupení velkých kamenných bloků na severozápadní straně vrcholu, vymezujících menší plochu zvanou akropole či Zahrada.


Z akropole hradiště na Plešivci (foto Roman Abušinov)

Rozlehlejší vnější hradiště (předhradí) přiléhá k vnitřnímu ohrazenému prostoru na východní a jižní straně, přičemž není vyloučeno, že jej zčásti obklopovalo i ze západu, kde bylo později zničeno novověkým kamenolomem. Vnější opevnění, vhodně kombinované s přírodními překážkami, dosahuje celkové délky asi 2400 m. V jižní části je přerušeno ulicovitou branou, zvanou Stará vrata (A). Další vstup se zřejmě nacházel v severovýchodní části areálu, snad v místech zvaných Malá vrata.

  
Nejnovější plán hradiště na Plešivci (M. Kuna, R. Křivánek - AÚ Praha, v.v.i.)

Vnitřní hradiště rozlohy asi 16 ha oválného půdorysu je po obvodu opevněno valem délky asi 1530 m. Zaujímá nejvyšší partii kopce zvanou Rovina a je z jižní strany přístupné dobře zachovanou nálevkovitou branou s dovnitř se zužujícími křídly (B). Do systému opevnění jsou na západní straně příhodně začleněny přirozené strmé skalní útvary, nazývané Malá a Velká skála, s Čertovou kazatelnou mezi nimi. Pod Velkou skálou byly roku 1866 odkryty pozůstatky metalurgického zařízení, snad slévačské pece, což je v našich podmínkách nález velmi vzácný.

Hradiště je proslulé více než deseti hromadnými nálezy bronzových předmětů, bohužel v mnoha případech v minulosti rozchvácenými či v současnosti zjištěnými nelegálně a zcizenými. Nejslavnější plešivecký depot z roku 1825 s celkem 32 předměty však byl zachráněn a dostal se do sbírek Národního muzea v Praze.

 

Plešivec se pravidelně stává cílem vykradačů archeologických
památek,
kteří pomocí detektorů kovů rabují významná naleziště po celé republice.
Prosíme touto cestou všechny slušné návštěvníky Plešivce, aby oznámili buď Policii ČR nebo muzeu podezřelé chování osob pohybujících se po Plešivci s detektory kovů či narušujících terén například kopáním.

Děkujeme za pomoc při ochraně našeho kulturního dědictví.
 

 
     
 

 

Počátky návštěv vrcholu Plešivce lze klást do období neolitu. Pohyb nejstarších zemědělců dokládají četné nálezy broušených kamenných nástrojů. Hora však tehdy nebyla osídlena, nýbrž zřejmě sloužila jako neprofánní ritualizovaný prostor se záměrným deponováním obětin. Pro období eneolitu již lze uvažovat o existenci výšinného sídliště. Nejvýraznější doklady využívání celého plešiveckého areálu ovšem pocházejí až z mladší a pozdní doby bronzové, z období knovízské a štítarské kultury. V mladší době bronzové byl Plešivec důležitým metalurgickým a patrně i obchodním centrem. V následující pozdní době bronzové vzniklo mohutné opevnění kamennou hradbou, svědčící o značném významu mocensko-ekonomickém a religiózním. Hradiště tehdy muselo náležet k nejdůležitějším pevnostem své doby.

Občasné úvahy o možném využití hradiště v době pozdně halštatské až časně laténské (Keltové) nejsou zatím relevantní, přestože nějakou formu tehdejší aktivity mohou naznačovat nálezy soudobých bronzových předmětů - bohužel však učiněné v nedávné době nelegální cestou a rozchvácené. Pohyb Keltů v oblasti Plešivce dokumentují také nálezy zlatých mincí. Pro osídlení Plešivce v raném středověku nejsou bezpečné důkazy - jedinými nálezy jsou tři bronzové esovité záušnice z mladší doby hradištní a poklad stříbrných denárů z 11. století.

Literatura:

Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha 2003
Korený, R. - Slabina, M. - Waldhauser, J.: "Kauza Plešivec" - nové nálezy depotů v roce 1999. Podbrdsko VII., 2000
Korený, R.: Plešivec u Rejkovic - nové výšinné sídliště z doby stěhování národů? Archeologie ve středních Čechách 6 / 2002
Korený, R.: Archeologické výzkumy v okrese Příbram v roce 2001. Středočeský vlastivědný sborník, Muzeum a současnost 20, 2002
Motyková, K.: Nové poznatky o opevnění hradiště Plešivec. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie 8, 1992


Archeologické nemovité památky jsou kulturními památkami chráněnými zákonem.
Navštěvuj, objevuj, poznávej, ale nepoškozuj!