Muzeum
  - Pracoviště   »   Archeologie   »   Ouběnice

Ouběnice

pravěké hradiště (?)

Ouběnice - areál hradiště od jihovýchodu (foto Roman Abušinov)
Areál hradiště od jihovýchodu (foto Roman Abušinov)

Poloha: Hradiště - na zčásti zalesněném rozlehlém návrší se dvěma pahorky nad pravým břehem potoka Kocáby, asi 1 km jihozápadně od obce Ouběnice a 0,5 km západně od osady Chaloupky (na hranici katastrů Ouběnice a Višňová).

Popis: Patrně vícedílné hradiště s předpokládanou vnitřní částí (akropolí) na severním vrcholku, chráněnou valem po obvodu. Stáří hradiště není dosud známo.

 Zákres hradiště u Ouběnic do základní mapy 

Úbočí hradiště se prudce svažuje na jeho západní a severní stran, na jihu je sklon mírný. Na východní straně směrem k osadě Chaloupky je sklon velmi mírný a táhlý. Návrší tvoří lesem porostlá mělká prohlubina, rozdělená polem na dvě části; jižní nižší a severní vyšší. Severní a západní patu kopce obtéká říčka Kocába, vzdálená od severního vrcholu, kde leží akropole, asi 100 metrů. Nejvyšší bod hradiště dosahuje výšky 426 m. n. m.

 Plán hradiště u Ouběnic 

Severní, mohutnější a stále relativně dobře patrný val měří na délku asi 55 m, na šířku 4 - 5 m a výška kolísá mezi 0,7 - 1m. V tomto valu je znatelných pět mísovitých prohlubní o průměru 0,5 - 2 m, nalézajících se v intervalech 5 - 10 m od sebe. (Jejich možná interpretace je, že se jedná o prohlubně ve kterých se nalézaly mohutné kameny, zpevňující val. V článku o tomto hradišti z časopisu "Od stříbrných hor" z roku 1942 jsou takovéto kameny na akropoli ještě uváděny. Někteří z místních pamětníků taktéž na tomto místě takové kameny pamatují ještě v 70. letech minulého století).
Druhý, jižní val uzavíral akropoli z druhé strany. Dnes je jen velmi nepatrně zřetelný a dá se místy identifikovat díky porostovým příznakům (na jeho kamenné konstrukci nerostou stromy jako všude okolo). Na délku měří cca 100 m, na šířku 2 - 3 a výška se pohybuje mezi 0,2 - 0,5 m. V tomto valu by se podle již zmíněného článku měla nalézat brána. Ta se dá, ze zhruba třímetrového přerušení valu, předpokládat asi 30 m od jeho východního okraje.
Znatelné jsou v terénu taktéž pozůstatky obou cest vedoucích ke Hradišti. První z nich je doposud dobře viditelná a používaná zemědělci. Vede od "Křížku" vzdáleného asi 300 m jihovýchodně od akropole směrem do polí, zřízených později ve středu vrchu, na němž se nalézá Hradiště. Z druhé cesty, vedoucí přímo na akropoli, dnes zbývá asi 80 metrů. Její počátek je rozorán a dále ji lze stopovat jako mez širokou asi 5 metrů až k předpokládané bráně.
Samotná akropole, nalézající se v prostoru mezi oběma valy, má charakter ploché vejčité rovinky, mísovitě prohloubeného tvaru.
Za stopy svědčící o možné existenci rozsáhlé vnější části hradiště zahrnující úžlabinu a jižní vrcholek lze považovat výraznou terénní hranu na jižní straně areálu.

 Ouběnice - pozůstatky obvodového opevnění akropole (foto Roman Abušinov) 
Pozůstatky obvodového opevnění akropole (foto Roman Abušinov)

Literatura:

Sklenář, Karel a kol.: Archeologické památky. Optys, Opava 1993
Brejcha, Roman: Hradiště u Ouběnic. ZČU KAR, LS 2005

Časopis "Od stříbrných hor" z roku 1942
Sborník při příležitosti otevření zdravotního střediska ve Višňové z roku 1973


Archeologické nemovité památky jsou kulturními památkami chráněnými zákonem.
Navštěvuj, objevuj, poznávej, ale nepoškozuj!