HORNICKÝ SKANZEN BŘEZOVÉ HORY
  - Prohlídkové areály   »   Areál C 'Důl Vojtěch'   »   Parní těžní stroj

Parní těžní stroj dolu Vojtěch

Příbram se pyšní dvěma cennými technickými památkami. Jsou to parní těžní stroje Breitfeld & Daněk na dole Anna z roku 1914 a na dole Vojtěch z roku 1889, které tvoří součást expozic Hornického muzea Příbram.

Vojtěšský parní těžní stroj o výkonu 300 koňských sil (KS) byl vyroben roku 1873 a označen továrním číslem 120563. V druhé polovině 80. let 19. století však došlo k jeho výrazné přestavbě a zásadní modernizaci (válců, ovládání držáky přímého vedení), aby bylo možné zajistit těžbu s využitím dvouetážových klecí. Z těchto důvodů byl na dole Vojtěch v letech 1888-1889 instalován do strojovny nový ležatý kompaundní dvouválec se šoupátkovým rozvodem páry - systém Rider, s regulačním a zajišťovacím zařízením (vrtání válců 700 mm, zdvih 2 000 mm, provozní tlak páry do 10 atm). Celková výška těžního stroje, včetně těžních bubnů, činí 6 000 mm. Průměr bubnového hřídele uprostřed je 350 mm, průměr pístnice 105 mm, rozměry ložiska hřídele bubnu (průměr x šířka) 250 x 460 mm. Jeho výkon byl 450 KS (později upraven na 500 KS). Přepravoval již vzpomínané dvě dvouetážové klece maximální rychlostí 9,5 m/s při transportu materiálu. Těžní lano konstrukce Seal-Warington mohlo být použito až do hloubky 1 300 m. Původní vojtěšský parní těžní stroj byl tehdy přenesen na důl Prokop a stávající prokopský parní těžní stroj o výkonu 100 KS tam sloužil dál jako záložní. Roku 1939 uskutečnili pracovníci strojních dílen další modernizaci parního těžního stroje dolu Vojtěch, která se týkala čelisťové a padací brzdy, řídidla jízdy a instalace nového tachografu.

Parní těžní stroj dolu Vojtěch, ve své vývojové řadě mimořádně dokonalý a i z estetického hlediska hodnotný, pracoval po celou dobu bez větších oprav až do roku 1978, kdy došlo k uzavření březohorského rudního revíru n.p. Rudné doly Příbram. Poslední tři roky (od r. 1975) byl poháněn stlačeným vzduchem z turbokompresoru. Nyní mohou obdivovat kvality tohoto stroje (kulturní památka s rejstříkovým číslem 35432/2-2844) návštěvníci Hornického muzea Příbram na Březových Horách. Původní zařízení sousední kotelny se bohužel nedochovalo.