HORNICKÝ SKANZEN BŘEZOVÉ HORY
  - Prohlídkové areály   »   Areál C 'Důl Vojtěch'   »   Důl Vojtěch

Důl Vojtěch

Důl Vojtěch v Příbrami na Březových Horách patřil k hlavním, a z ekonomického hlediska k nejvýznamnějším, dolům březohorského rudního revíru. K zaražení jámy došlo roku 1779 z iniciativy slavného hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise (1732–1801), průkopníka moderních metod dobývání na Příbramsku. V letech 1779–1783 nesla tato šachtice nejprve název Nová jáma, poté získala pojmenování důl Vojtěch na počest známého světce a zemského patrona.

V roce 1801 pronikli havíři již do hloubky 287,6 m. K odvodnění dolu sloužilo nejprve vodní kolo a od roku 1782 vodosloupcový stroj. V letech 1858–1859 došlo k zabudování prvního parního těžního stroje o výkonu 30 KS. Odpadní pára z tohoto stroje sloužila k vytápění budov v areálu šachty. O deset let později se podařilo proniknout do hloubky 800 m a v roce 1872 do 900 m. I z těchto velkých hloubek bylo možné získávat značné množství stříbrné a olověné rudy. Tehdy pracovalo na Vojtěšské a s ní spojené Mariánské šachtě celkem 1388 horníků.

Dne 8. května 1875 dosáhli těžaři ve Vojtěšském dole světového prvenství 1 km svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. Na počest tohoto pracovního triumfu v hloubení se konaly ve dnech 13.–15. září 1875 na Březových Horách a v Příbrami velkolepé oslavy na státní úrovni a s mezinárodní účastí. Na nárazišti 30. patra byla umístěna pamětní deska připomínající tuto událost. V roce 1885 přibyla pamětní deska na počest slavnostního fárání habsburského arcivévody Ferdinanda Rainera a roku 1879 litinová deska připomínající návštěvu geologa a paleontologa Joachima Barranda. Exkurzi do nitra země zde rok předtím absolvoval básník a spisovatel Jan Neruda, roku 1888 cestovatel Emil Holub a další.

Do dnešní doby dochovaná šachetní budova dolu Vojtěch byla postavena roku 1870 ve stylu industriální architektury Malakov na místě staršího zděného jámového objektu, který nahradil původní důlní žentour. Fasády jsou řešeny kombinací režného zdiva z lomového kamene a cihlových článků. Uvnitř budovy stála ocelová těžní konstrukce vysoká 16,23 m se dvěma lanovnicemi. Pro vertikální dopravu mužstva i rudnin sloužil parní těžní stroj z produkce pražské továrny Breitfeld & Daněk instalovaný do sousední strojovny v letech 1888–1889. Na dole Vojtěch bylo 35. patrem dosaženo svislé hloubky 1248,9 m a i s tzv. volnou hloubkou je jáma hluboká 1 262,9 m. Hloubení dolu bylo ukončeno v roce 1935. Těžební práce však probíhaly až do roku 1978, kdy došlo z ekonomických důvodů k uzavření celého březohorského rudního revíru. Po zavedení umělého větrání sloužila jáma jako jedna ze tří výdušných v revíru. Likvidační práce byly ukončeny v roce 1981 odstraněním ocelové těžní konstrukce a zásypem šachty „na zátku“ v hloubce 40,4 m.

Již v 80. letech 18. století byla podle návrhu hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise postavena při Vojtěšském dole nová úpravna rud, vybavená na tehdejší dobu nejmodernějším technickým zařízením na drcení a propírání rudního materiálu (puchýrna a prádlo z roku 1782). Další inovační krok nastal v letech 1858–1860 instalováním nového drticího stroje, v letech 1862–1865 zprovozněním nové vojtěšské přetloukárny a roku 1867 zabudováním nového parního stroje v drtírně. Celkové ekonomické úspěchy báňského podniku souvisely s nárůstem kvality rudních žil v hloubkách, úrovní techniky a vhodnou organizací práce. Nejvyšších zisků doly docílily v letech 1868–1891, kdy se pohybovaly od 0,6 do 1,4 milionu zlatých za rok. Absolutní revírní maximum v těžbě rudnin přinesl rok 1890 – celkem 344 238 tun. V té době pracovalo v horním závodě kolem 6 tisíc lidí. Huť, která byla součástí báňského závodu, zaměstnávala téměř 500 osob. V letech 1928–1929 došlo na Vojtěchu k výstavbě flotační úpravny.

Roku 1996 Hornické muzeum Příbram vykoupilo hlavní šachetní budovu a strojovnu dolu Vojtěch od soukromých firem, které tyto objekty získaly počátkem 90. let v privatizaci. Po náročné rekonstrukci se v roce 2000, při příležitosti 125. výročí dosažení světového rekordu svislé hloubky v této jámě, uskutečnilo slavnostní zpřístupnění historické budovy dolu Vojtěch veřejnosti. Instalovaná expozice přibližuje tuto významnou událost v dějinách hornictví, spolu s galerií uměleckých děl s hornickou tématikou od akad. malíře Karla Hojdena (1893–1975) a akad. sochaře Václava Šáry (1893–1951). Z vrcholu budovy je umožněn panoramatický výhled do okolí. V přilehlé cáchovně dolu Vojtěch vznikl multifunkční sál, využívaný k výstavním účelům a pro přednáškovou a konferenční činnost. V sousední strojovně se nachází unikátní parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889. Dalším lákadlem na dole Vojtěch je obnovená hornická kovárna z přelomu 18. a 19. století. Zájem návštěvníků jistě upoutá také prohlídka historického podzemí šachetní budovy, kde lze projít 330 m dlouhou trasu podzemím, tzv. Vodní štolou Anna z 18. století, s vyústěním v areálu dolu Anna.