Event detail | Stavba nové trasy hornického vláčku

Stavba nové trasy hornického vláčku

vlacek06-9.jpg
1. 5. 2005 – 31. 8. 2006 Březové Hory  

Známou dominantu Příbrami - Březových Hor tvoří pozoruhodná technická památka - Ševčinský důl. Jeho těžní věž s jámovou budovou se tyčí na svahu nad říčkou Litavkou na severozápadním okraji Březových Hor. Tato městská část byla původně havířskou osadou spravovanou Příbramí, v roce 1841 povýšenou na samostatné městečko. Od roku 1897 byly Březové Hory královským horním městem, roku 1953 se staly součástí Příbrami.
Od 30. let do konce 50. let 16. století, kdy vrcholila první známá konjunktura těžby stříbra na Příbramsku, existovalo v této lokalitě několik šachet. Roku 1813, na prahu největšího rozkvětu březohorského hornictví, došlo v místech někdejšího středověkého dolu k zaražení nové jámy. Její původní název zněl Císaře Františka I., později Císaře Františka Josefa I. (na počest tehdejších habsburských panovníků). Mezi lidem časem zdomácnělo pojmenování Francšachta. Mnohé na tom nezměnilo ani přejmenování po vzniku Československé republiky v roce 1918, kdy byl v souvislosti s odbouráváním symbolů bývalého mocnářství zvolen název Ševčinský důl podle významné Ševčinské rudné žíly.
Vrchol konjunktury báňského podnikání nastal ve 2. polovině 19. století, kdy se na Březových Horách vytěžilo 97,7% celé rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Na tomto úspěchu měla podíl i exploatace v Ševčinském dole. Tehdy zde byla postavena nová šachetní budova ve stylu průmyslové architektury typu Malakov (kombinace pálených cihel a kamene), které vévodí dřevěná věžička s ochozem (určená údajně pro astronomická pozorování) a ocelová konstrukce těžní věže. K dokončení objektu došlo roku 1879. Komplex budov Ševčinského dolu zahrnoval též strojovnu, cáchovnu, kotelnu, sypy, hornické lázně, dům báňských úředníků a techniků, sklady a další objekty.

Roku 1884 se podařilo z nádvoří šachty položit úzkorozchodnou železniční průmyslovou dráhu, určenou k transportu vytěžené rudy na nedalekou úpravnu u dolu Vojtěch. Ta překonávala hluboký zářez dnešní ulice Pod Kovárnami po vysokém mostě, z něhož se dochovaly kamenné krajní opěry s kvádrovými patkami ocelové konstrukce. Okolo roku 1900 však tato úzkokolejka z provozních důvodů zanikla.

Roku 2001 se zrodil záměr zrekonstruovat v rámci expozic Hornického muzea Příbram na Březových Horách tuto povrchovou trať důlního vláčku jako turistickou atrakci, přibližující návštěvníkům historickou dopravu horníků, vytěžených surovin i hlušiny.

V první etapě byla realizován úsek trati od Ševčinského dolu k portálu tzv. Ševčinské štoly. Na spodním konci byla v areálu dolu postavena vyvýšená plošina s nástupištěm, přístupovou rampou a depem pro lokomotivu. Objekt depa je stejně jako celé kolejiště i s nástupištěm ve výšce zhruba 1,5 m nad okolním terénem. Toto zvýšení si vyžádala bezpečnost provozu. Vlak je brzděn pouze lokomotivou, trať proto může mít jen minimální sklon. Na horním konci u portálu Ševčinské štoly vznikla výhybna s objízdnou kolejí užitné délky 9,5 m a byla zde položena i výhybka s kusou kolejí, vedoucí k ústí štoly. V návaznosti bylo upraveno také okolí portálu Ševčinské štoly s opěrnými zdmi a rampou.

Železnice vede, kromě krátkého úseku na pozemcích Hornického muzea, po trase veřejné komunikace ulicí Pod Struhami. Na tento realizovaný úsek by pak měla v budoucnosti navázat další část trati, vedoucí přímo Ševčinskou štolou pod ulicí Husovou do areálu dolu Vojtěch, který je rovněž součástí Hornického muzea Příbram. Vzhledem k tomu, že ulice Pod Struhami slouží též pro pěší i provozu motorových vozidel, byl zde použit kolejový svršek zakrytý dlažbou. Kolejnicový žlábek byl uložen do tzv. "divoké" dlažby z žulových kamenů nepravidelných tvarů a různé velikosti. V areálu muzea a stejně tak i na koncové výhybně u portálu Ševčinské štoly byl ponechán otevřený svršek železnice se štěrkovým ložem, zadlážděny byly pouze plochy sloužící k nastupování a vystupování cestujících.

Složitější jednání provázela výstavbu vyvýšené plošiny a depa na dolním konci železnice a přístupové rampy pro návštěvníky, která se nachází v areálu muzea. Proti původnímu návrhu provést stěny z drátěných košů naplněných kamenivem ("gabionů") se nakonec podařilo uskutečnit stavbu z nepravidelného lícovaného lomového zdiva. Zdařilým detailem se pak stalo zakončení zdí z druhotně požitých škvárových cihel, vytvářejících pod korunou zubořez. Stejné cihly byly použity i pro dlažbu pochozích ploch nástupiště a rampy.

Zábradlí bylo v nutném rozsahu provedeno jako ocelové, zavětrované ondřejskými kříži. Stavební řešení celku i detailů bylo inspirováno především dochovanou průmyslovou architekturou Březových Hor a významně přispělo k přirozenému působení celé novostavby trati a k jejímu architektonickému zapojení do historického prostředí Ševčinského dolu a historického jádra města Březové Hory. Obdobně bylo architektonicky řešeno i okolí portálu Ševčinské štoly. Zde byly nově postaveny opěrné zdi po stranách portálu a komunikační spojka (rampa) z ulice Husovy. Také zde byly opěrné zdi provedeny z nepravidelného lícovaného lomového zdiva, s korunou z druhotně použitých škvárových cihel (oproti dolnímu nástupišti tvarově zjednodušenou) a s ocelovým zábradlím, zavětrovaným ondřejskými kříži.

Současně s tratí vzniklo i depo pro lokomotivu, včetně elektrické přípojky pro dobíjení trakční baterie. Objekt byl po jednáních realizován jako stavba pilířové konstrukce se svisle bedněnými stěnami a eternitovou střechou. Pilíře byly provedeny z lícovaného lomového zdiva. Materiálová kombinace bedněných stěn a kamenných rohových pilířů rovněž evokuje průmyslovou architekturu (nejen) Březových Hor.

Samostatnou kapitolu představuje obnova mostu přes ulici Pod Kovárnami, směřující dále do ulice Pod Struhami. Z původního mostku z 80. let 19. století, který kdysi sloužil původní důlní drážce, se dochovaly jen opěry s kamennými konzolami. Naproti tomu k vlastní nosné konstrukci se nenašla žádná spolehlivá výkresová ani fotografická dokumentace. Návrh nového mostu zpracovala projekční kancelář TopCon servis, s.r.o.. Po konzultacích byla navržena nová ocelová příhradová konstrukce, citlivě zapadající do prostředí industriálních památek Březových Hor. Původní opěry mostku se podařilo vyspravit a využít pro nové přemostění.

K výstavbě trati posloužily částečně regenerované kolejové díly, používané s.p. DIAMO (dříve Československý uranový průmysl - ČSUP) a též materiál nový. Kolejnice jsou profilu 93/18,3; výhybky mají úhel odbočení 1:2,5 a poloměr oblouků odbočných větví 5 m. Na trati je možné vidět dva typy pražců s různým způsobem upevnění kolejnic - v areálu muzea byly použity nehraněné trámky imitující důlní pražce s upevněním pomocí hřebů, mimo areál pak rozchodné tzv. "půlpražce" s přímým upevněním kolejnic tzv. vrtulemi.

Realizaci celého díla charakterizovala dobrá spolupráce mezi Hornickým muzeem Příbram, Národním památkovým ústavem - Územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze, oddělením památkové péče Městského úřadu Příbram a v neposlední řadě i projektanty a zástupci realizačních firem. Vzhledem k rozsahu akce i neobvyklosti zadání byla řada detailů řešena v průběhu konzultací na pravidelných kontrolních dnech.

Hornický vláček, v dnešní době unikátní technické dílo, jistě přispěje k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v podbrdském regionu a do Hornického muzea Příbram přiláká další návštěvníky.

Hlavním projektantem stavby byla společnost DIPRO, s.r.o., zhotovitelé - DIAMO, s.p., Správa uranových ložisek o.z. Příbram, VIAMONT DSP, a.s. Ústí nad Labem a Formica servis Příbram. Realizace projektu proběhla v letech 2004 - 2006, o finanční náklady se podělilo Hornické muzeum Příbram, Město Příbram a Evropská unie prostřednictvím projektu SROP (ze strukturálního fondu ERDF pro region NUTS II střední Čechy). Slavnostní otevření se uskutečnilo 16. září 2006 při příležitosti 10. mezinárodního setkání hornických měst v Příbrami.

Ing. Jiří Pejša, CSc., DIPRO, s. r.o.
Ing. arch. Jan Pešta, Národní památkový ústav - Územní odborné pracoviště středních Čech
PaedDr. Josef Velfl, Hornické muzeum Příbram

Viz také Hornický vláček na Březových Horách a Slavnostní zprovoznění nové trasy hornického vláčku.

 

Fotogalerie

most02.jpg
most03.jpg
most05.jpg
most06.jpg
most07.jpg
vlacek06-1.jpg
vlacek06-10.jpg
vlacek06-11.jpg
vlacek06-12.jpg
vlacek06-13.jpg
vlacek06-14.jpg
vlacek06-2.jpg
vlacek06-3.jpg
vlacek06-4.jpg
vlacek06-5.jpg
vlacek06-6.jpg
vlacek06-7.jpg
vlacek06-8.jpg
most01.jpg