Detail | Doba spalovačů mrtvol

Doba spalovačů mrtvol

Doba spalovačů mrtvol.jpg
1. 6. 2010 – 31. 12. 2010 Březové Hory - důl Vojtěch  
Archeologická výstava o mladší době bronzové na Příbramsku.

Výstava s názvem Doba spalovačů mrtvol představuje výsledky výzkumu archeologických nalezišť na Příbramsku pocházejících z mladší doby bronzové (13. - 11. stol. př.n.l.) za posledních 25 let. První část uvádí nálezy ve vztahu k terénním výzkumům pohřebišť (Obory, Drevníky), sídlišť (Obory, Hřiměždice) a hradišť (Plešivec, Voltýřov - Žíkovec). Přitažlivou součástí instalace je náznaková rekonstrukce žárového pohřebiště v Oborách. Druhá část výstavy seznamuje s vybranými poznatky z těchto terénních výzkumů, například prvkovou analýzou bronzových předmětů a měděných slitků, nalezených v keramické nádobě v Kamýku nad Vltavou. Některé tematické okruhy jsou na výstavě prezentované jen částečně - pro podrobnější náhled do problematiky je k dispozici tištěný katalog.

Doba spalovačů mrtvol - i tak by se dala charakterizovat mladší doba bronzová. Čím je tento úsek pravěku pro Příbramsko tak významný? Především je to čas, kdy byla značná část jeho území poprvé člověkem trvaleji kolonizována. Předcházející osídlovací pokusy se vesměs omezily na malé plochy podél Vltavy a měly krátkodobý charakter.

V mladší době bronzové obyvatelé středního Povltaví naproti tomu po sobě zanechali četná sídliště, pohřebiště, několik hradišť a také několik desítek dosud známých hromadných a jednotlivých nálezů bronzových předmětů. Zatím jen jejich malá část se za posledních 185 let stala nejprve jen sběratelským cílem, během času pak i prostředkem k poznání dávno minulých událostí.

Během těchto dlouhých let se dospělo také k poznatku, že střední Povltaví v některých ohledech zaujímalo v rámci knovízské kultury zvláštní, či dokonce výjimečné postavení. Cílem výstavy je seznámit širší veřejnost s hlavními výsledky tohoto výzkumu.

Hledání pokladů není zábava

Výstava "Doba spalovačů mrtvol" v Hornickém muzeu Příbram, která potrvá až do konce října, představuje výsledky výzkumu archeologických nalezišť na Příbramsku pocházejících z mladší doby bronzové (13.-11. stol. př. n. l.). Z vystavených artefaktů zaujme například kolekce bronzových ozdob a nástrojů či obrovské keramické nádoby, sloužící tehdy jako zásobnice k uchování potravin nebo jako tzv. popelnice k uložení spálených pozůstatků zemřelých do hrobu. Jedna z polic ve výstavní vitríně však zeje prázdnotou. Uvnitř je pouze cedulka s neobvyklým vzkazem:

"Vážení návštěvníci, v této polici mohly být ukázky nálezů bronzových předmětů z Plešivce u Rejkovic, které jsme za posledních 40 let s pomocí detektorů kovů na hradišti nakradli. Ale smůla, nic neuvidíte. Většinu z nich jsme totiž mezitím prodali do ciziny, některé jsme si nechali ve svých sbírkách, ale zásadně je nikomu neukazujeme. Kolik jsme toho za ta léta našli? Prý nejméně 14 hromadných nálezů, jednotlivé předměty ani nepočítaje... Takže asi stovky, možná tisíce kusů... Zato jsme si užili dobrodružství při hledání a za utržený peníz byla dovolená u moře či lepší vybavení pro další výpravy za poklady. Ten koníček něco stojí, takže z něčeho tu naši zábavu zaplatit musíme, ne? Vaši detektoráři."

Tvůrci výstavy tím chtějí upozornit na nezákonné rabování archeologických lokalit, kterému se stále nedaří účinně bránit. Jeden z posledních případů rozsáhlé nelegální prospekce pomocí detektorů kovů byl zaznamenán na uvedeném Plešivci v květnu loňského roku. Vzhledem k velkému počtu dokumentovaných výkopů se lze jen dohadovat, o kolik cenných dokladů minulosti jsme přišli. Je třeba si uvědomit, že jakýkoliv zásah do terénu nevratně ničí vše, co dosud mnohá tisíciletí uchovával. Jsou to pozůstatky života našich dávných předků, které tvoří nedílnou součást kulturního dědictví národa, svědectví jeho dějin a nenahraditelné bohatství státu. Nejsou to jen jednotlivé předměty, ale i informace, které každý takový nález svým způsobem uložení v zemi poskytuje. Proto existují archeologové - vzdělaní odborníci a vědci, kteří jako jediní mají oprávnění zkoumat archeologické památky, neboť dokáží tyto informace rozpoznat. Zároveň je jejich prostřednictvím zajištěno, že všechny nálezy, které jsou ze zákona vlastnictvím státu, příslušného kraje či obce, budou odborně konzervovány a uloženy v muzeích, kde jsou pak zpřístupněny veřejnosti.

Každý by proto měl vědět, že detektoráři provádějící výkopy na archeologických lokalitách jsou zloději a ničitelé, kteří nám berou naši minulost ve jménu svého úzce osobního uspokojení a finančního prospěchu. Navíc poškozují i majetek vlastníků nemovitostí, pozemků, polí a lesů. Někteří jen nešťastně zaměřili svoje nadšení, pokládají hledání pokladů za adrenalinový sport a porušují zákon z nepochopení věci. Jiní vědí, oč jde, a škodí z bezohlednosti či ze zlé vůle. Těm prvním je třeba vysvětlit, co je špatně, aby své zájmy provozovali bez nepříznivých následků. Na ty druhé je na místě zavolat policii. Zákon jasně říká, že i náhodný nález musí být archeologům nejenom oznámen, ale spolu s nalezištěm ponechán beze změny až do prohlídky odborníkem. Tedy i amatérsky vyzvednutý a dodatečně muzeu odevzdaný nález, byť z toho nejvzácnějšího kovu, je jen mrtvou ulitou bez vypovídací schopnosti.

Této problematiky se dotýká i obsah pracovních listů výstavu provázejících. Dětským návštěvníkům, ale nejen jim, by měl pomoci se nad těmito záležitostmi zamyslet a nalézt souvislosti, které mezi třeba jen obyčejnými střepy a životem tehdejších lidí nejsou na první pohled patrné. Pracovní list je též k dispozici ke stažení zde. Další informace o nelegálním užívání detektorů kovů zde.

 

Fotogalerie

Katalog výstavy.jpg
Pár náramků z dětského kostrového hrobu v Drevníká.jpg
Hromadný nález bronzů a měděných slitků z Nečína.jpg
Bronzový srp ze Stěžova.jpg
Nože z pohřebišť v Oborách a Zvíroticích.jpg