SKANZEN VYSOKÝ CHLUMEC
  - Z historie

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví

Skanzen uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 17. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví, v oblasti dotčené těžbou kamene. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou postupně přenášeny obytné, hospodářské, technické a drobné sakrální objekty ohrožené na původním místě zánikem. Interiérové expozice přibližují způsob bydlení a hospodaření na vesnici.

Oblast středního Povltaví je jedinečná v rámci středních Čech poměrně značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Výjimkou nejsou ani památky podstatně starší, například kamenné stavební články z pozdního středověku a kamenné brány ze 17. století. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy. Lze na něm dokumentovat stavební vlivy okolních regionů a slohových stylů. Zachované lidové obytné i hospodářské stavby vypovídají také o historii osídlení krajiny. V muzejních sbírkách regionu se dochovaly předměty z vybavení venkovské domácnosti, lidový oděv, zemědělské a řemeslnické nástroje a náčiní i další předměty dokládající rolnické hospodářství.

Další zajímavé informace, fotografie a virtuální model skanzenu zde

Vzhledem ke změnám způsobu života na vesnici, dále novým zemědělským postupům výroby i moderním požadavkům na bydlení, a vlivem řady dalších důvodů, mezi něž patří v poslední době i jiné majetkoprávní vztahy, pozbyla část hodnotných vesnických staveb smysluplného využití. Bez minimální základní údržby jsou tyto objekty odsouzeny k zániku. Bohužel tento trend pokračuje do současnosti. Proto vznikla iniciativa odborných pracovníků - etnologů a pracovníků památkové péče, jejímž hlavním záměrem byla záchrana hodnotných dokladů lidového stavitelství v oblasti středního Povltaví, které není možno zachovat "in situ". Transferem těchto objektů do muzea lidových staveb (skanzenu) je možné zachránit značnou část ohrožených unikátních staveb a dokumentovat na nich bohatou historii tohoto regionu.

 Realizace myšlenky se ujalo v roce 1998 "teritoriálně příslušné" tehdejší Okresní muzeum v Příbrami - dnes Hornické muzeum Příbram, které se stalo zřizovatelem a investorem regionálního záchranného muzea v přírodě. Bylo provedeno zmapování a průzkum ohrožených objektů v oblasti a byly vytypovány vhodné lokality pro realizaci skanzeu staveb středního Povltaví. Jako nejvhodnější se ukázala lokalita situovaná pod hradem Vysoký Chlumec u Sedlčan. Byly uskutečněny potřebné kroky k odkoupení pozemku, v přípravě projektu i jeho schválení. V roce 1999 bylo možné přistoupit k budování Muzea vesnických staveb středního Povltaví, jako pobočky Hornického muzea Příbram.

 
Roubený dům z Arnoštovic u Votic čp. 3 - vlevo stav na původním místě, vpravo po přenesení do skanzenu

Vysoký Chlumec se nachází 35 km východně od Příbrami a 8 km jihozápadně od Sedlčan, v malebné krajině středního Povltaví. V roce 1998 Hornické muzeum Příbram odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec o rozloze 3 hektary. Následující rok započala výstavba Muzea vesnických staveb středního Povltaví, pobočky Hornického muzea Příbram. Do tohoto muzejního zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly. Sběrnou oblast muzea tvoří především bývalý okres Příbram, s hlavním zaměřením na Sedlčansko.

Dům čp. 3 z Arnoštovic, kamenný milník a dva roubené špýchary z Počepic
Dům čp. 3 z Arnoštovic, kamenný milník, holubník a dva roubené špýchary z Počepic

Do přírodního areálu v údolí potoka jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 18. až počátku 20. století. V konečné fázi výstavby muzea se předpokládá transfer a znovupostavení asi 20 až 25 objektů.

Jako první byl v roce 2000 přenesen dům čp. 4 z Obděnic. Bezpochyby velmi neobvyklým a hodnotným počinem z hlediska zachování co největšího podílu autentických konstrukcí objektu se stalo přenesení klenby černé kuchyně s částí komína, a to v celém bloku o hmotnosti 30 tun. V roce 2001 byl dům stavebně dokončen a po instalaci interiérové expozice roku 2002 zpřístupněn pro návštěvníky.


Dům z Obděnic čp. 4

Se zpřístupněním prvního objektu na Vysokém Chlumci - přeneseného domu čp. 4 z Obděnic  - došlo též k instalaci interiérové expozice. Z půdorysu tradičního trojdílného domu komorového typu návštěvník uvidí černou kuchyni s ukázkami nářadí a nádobí, které se používalo k přípravě pokrmů na otevřeném ohni. Černá kuchyně byla v průběhu stavebního vývoje domu upravena zazděním některých otvorů (a v souvislosti s vybouráním pece ve světnici) na udírnu.


Černá kuchyně v domě čp. 4 z Obděnic

Z částečně roubené síně (stěna přiléhající ke světnici) je pak vstup krytými schody na půdu. Objekt po transferu není podsklepen. Ve světnici je nástin interiéru lidového obydlí středního sedláka na území středního Povltaví ke konci 19. a na počátku 20. století. Je zde vystaveno několik kusů lidového malovaného nábytku především z národopisných sbírek Hornického muzea Příbram. Místnost v hlavní části zpřístupněného domu, přistavená ke světnici stávajícího objektu zřejmě v posledním desetiletí 19. století, sloužila jako vesnický obchod, a proto byla též přístupná ještě dveřmi přímo z návsi. V současné době slouží sezonním tematickým výstavám.


Interiérová expozice ve světnici domu čp. 4 z Obděnic

Během roku 2001 byly postaveny dva roubené špýchary pocházející od usedlosti čp. 2 z Počepic. V roce 2002 byl transferován kamenný milník, hraniční kámen a sokl pod litinový kříž.

Dům čp. 3 z Arnoštovic a roubený špýchar z Počepic
 
Dům čp. 3 z Arnoštovic a roubený špýchar z Počepic

Roku 2001 získalo Hornické muzeum Příbram složené zařízení vodní pily (katru). Pochází původně z obce Dolní Sloupnice na Chrudimsku. Jde o unikátní stroj z druhé poloviny 19. století, s vodorovným řezným listem, který umožňoval řezat klády s velkým průměrem. Výstavba objektu pily započala v závěru roku 2001 budováním základů a kamenné spodní části, tzv. podpilí. V roce 2002 byl přístřešek stavebně dokončen a v následujících dvou letech došlo k montáži technologického zařízení včetně nového dubového vodního kola ( průměru 320 cm, šířky 90 cm) na svrchní vodu v zájmu plné funkčnosti pily. Ve  druhém pololetí roku 2005 byl zbudován přívod vody na toto vodní kolo a v témže roce byla veřejnosti zpřístupněna specializovaná tematická výstava K historii, funkci a typům pil na vodní pohon na území středních Čech. Nyní po dokončení je pila na vodní pohon druhým zařízením podobného typu umístěným v českých muzeích v přírodě.

Pila na vodní pohon z Dolní Sloupnice - vantroky
 
Pila na vodní pohon z Dolní Sloupnice - technické zařízení
 
 
Vodní pila z Dolní Sloupnice

Roku 2003 byl stavebně dokončen celoroubený dům z Arnoštovic čp. 3, roubený dvoukomorový špýchar od usedlosti čp. 1 v Ratiboři u Chyšek a na kamenný sokl z roku 1880 byl osazen nový železný kříž. Na dvoře domu z Arnoštovic čp. 3 byl v následujícím roce postaven opravený sloupový holubník z osady Pojezdec.


Světnice domu čp. 3 z Arnoštovic u Votic

Do míst bývalých sádek, které se v areálu muzea dochovaly, byla v roce 2004 transferována část mohutného dřevěného potrubí z hráze rybníka u obce Kladrubce na jižním Plzeňsku. Sádky by v budoucnu měly být spolu s vhodným objektem - například rybářskou baštou, využity pro expozici mapující vývoj rybníkářství a chov ryb na Sedlčansku.


Transfer černé kuchyně v bloku, součást domu čp. 10 z Mašova u Petrovic

V letech 2004 až 2005 došlo k rozebrání, transferu a znovupostavení roubeného domu čp. 10 z Mašova u Petrovic, který je ve světnici na trámu datován rokem 1738. Jeho černá kuchyně s klenbou a částí komína o hmotnosti 32 tun byla opět transferována v bloku.

Roubený dům čp. 10 z Mašova
 
Dům čp. 10 z Mašova a špýchar usedlosti čp. 3 z Arnoštovic spolu s holubníkem
Roubený dům čp. 10 z Mašova a sloupový holubník z osady Pojezdec

V roce 2005 byla znovupostavena dřevěná kolna pro vozy pocházející od usedlosti čp. 3 z Arnoštovic a na kamenné sokly z Petrovic u Sedlčan byly osazeny litinové kříže získané ze hřbitova u kostela v Obděnicích.

V průběhu roku 2006 byl zpřístupněn interiér roubeného dvouprostorového špýcharu z Ratiboře u Chyšek a část interiéru roubeného domu čp. 10 z Mašova u Petrovic. Na dvoře domu z Mašova čp. 10 došlo k instalaci dřevěné pístové pumpy.

Jubilejní desátá stavba ve skanzenu, víceprostorový špýchar z Olbramovic-Městečka čp. 1, byla dokončena v závěru roku 2007. Uskutečnil se také transfer a znovupostavení včelínu z osady Semtínek a byly zpřístupněny dvě interiérové expozice v domě z Mašova s názvem Obydlí sedláka v 18. až 19. století.


Víceprostorový špýchar z Olbramovic-Městečka čp. 1

Roku 2007 se Hornické muzeum Příbram rozhodlo využít čerpání prostředků z evropských fondů v rámci operačního programu ROP NUTS 2 Střední Čechy, z oblasti podpory Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu. Jeho cílem bylo provést rozebrání, přenesení a znovupostavení čtyř objektů tradičního lidového stavitelství ze sběrné oblasti muzea. Těmito stavbami jsou: z větší části roubený vodní mlýn čp. 9 z Radešic, roubená čtyřboká stodola z usedlosti čp. 2 v Mašově u Petrovic, roubený obytný dům čp. 8 z Jíví a čtyřboký roubený seník z bývalého katastru Záběhlá resp. Buková u Rožmitálu ve Vojenském újezdu Brdy.

Vodní mlýn z Radešic čp. 8

Stavba těchto objektů byla dokončena v červnu 2010. Dva z nich jsou od sezony roku 2011 zpřístupněny veřejnosti. Stodola z Mašova, pocházející přibližně z roku 1670 (zatím nejstarší objekt muzea) slouží návštěvníkům jako zcela nový vstupní prostor do areálu skanzenu, s pokladnou a prodejnou upomínkových předmětů, úvodní expozicí a sociálním zařízením. Vodní mlýn z Radešic zvaný Jedličkův, původně stojící na přítoku Vavrovského potoka, datovaný letopočtem 1722 vytesaným na jednom z trámů, je vybaven interiérovou instalací bydlení a hospodaření mlynáře. Hlavním lákadlem je však plně funkční technologické zařízení mlýnice, takzvané poloumělecké složení, včetně vodního a palečního kola.

V roce 2012 byl zpřístupněn dům z Jíví pocházející z konce 18. století, v jehož světnici vznikne expozice o budování skanzenu a činnostech spojených s výzkumem lidového stavitelství nejen v terénu, ale i prostřednictvím archivních dokumentů. Poslední ze čtyř nových objektů, rozměrný seník z Brd, zaznamenaný k roku 1830 jako součást rozsáhlého lučního hospodářství uprostřed brdských lesů na rožmitálském panství v majetku Arcibiskupství pražského, se stane otevřeným depozitářem větších zemědělských strojů a rolnického nářadí.

V závěru roku 2011 byla dokončena stavba roubené polygonální stodoly transferované z usedlosti čp. 8 v Podolí u Vojkova. Se svou datací 1662 je jednou z nejstarších dochovaných u nás.

 
Polygonální stodola z Podolí čp. 8 u Vojkova

Vlastní sbírkotvorná činnost muzea je zaměřena na sběr strojů, nářadí a náčiní, včetně zařízení, tvořících interiér lidového obydlí. Získané předměty mají rovněž odrážet sociální rozvrstvení obyvatel vesnice středního Povltaví od sklonku 18. do první třetiny 20. století. V roce 2011 bylo ve sbírkovém fondu vysokochlumeckého muzea shromážděno více než 600 sbírkových předmětů. Při instalaci expozic je též využíván stávající národopisný sbírkový fond Hornického muzea Příbram a fond Městského muzea v Sedlčanech, s nímž Hornické muzeum Příbram velmi úzce spolupracuje.


Vodní kolo pily z Dolní Sloupnice

V současné době může návštěvník muzea ve Vysokém Chlumci zhlédnout celkem patnáct staveb, z nichž pět je zpřístupněno formou interiérové či specializované expozice. Ve výstavním prostoru uvnitř domu z Obděnic jsou instalovány sezonní tematické panelové výstavy doplněné předměty ze sbírkového fondu muzea, z nichž zaujme především profilovaný dřevěný sloupek z roubené hospodářské stavby z Mezihoří u Petrovic a část nářadí bednářské dílny získané ze Sestrouně.


Včelín ze Sedlčan

Výstava v roubeném špýcharu z Počepic představuje některé vybrané typy nářadí a náčiní spojené se zpracováním a úschovou obilovin a mouky. Ve včelíně ze Sedlčan je umístěna malá včelařská expozice, kterou v roce 2006 obohatilo 12 restaurovaných úlů získaných z osady Rovina u Počepic.

 

Hornické muzeum Příbram ve spolupráci s městysem Vysoký Chlumec každoročně pořádá několik kulturních pořadů, například tradiční Masopust, divácky atraktivní Den řemesel, zábavný Folklorní den nebo slavnostní křest vlastivědného sborníku Podbrdsko. Více o aktuálním programu na stránce Novinky.

 

Další zajímavé informace, fotografie a virtuální model skanzenu zde