Muzeum
  - Pracoviště   »   Archeologie   »   Radíč

Radíč – Hrazany

keltské oppidum
(nová archeologická expozice v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota)

Pohled od jihu na svahy Červenky, vlevo usedlost Hrádnice, vpravo údolí potoka Mastníku (foto Roman Abušinov)
Pohled od jihu na svahy Červenky, vlevo usedlost Hrádnice, vpravo údolí potoka Mastníku (foto Roman Abušinov)

Poloha
Na rozsáhlém ostrožnovitém návrší nad soutokem Vltavy a Mastníku, s dominantními vrchy Doubí ( 430 m n. m) a Červenka ( 370 m n. m.).

Starší osídlení
Výzkumem byla na lokalitě doložena krátkodobá přítomnost lidí v paleolitu a mezolitu (což je ve středním Povltaví velmi vzácné), eneolitické výšinné sídliště chamské kultury a osídlení v době bronzové a v pozdní době halštatské. Významnější osídlení pak pochází ze závěru starší doby železné (zhruba mezi lety 550 - 460), kdy v sedle mezi vrchy Doubí a Červenka existovalo sídliště s rozptýlenou dvorcovou zástavbou.

Keltské oppidum
Stavba oppida byla zahájena patrně okolo poloviny 2. století př. n. l. Prvotní obvodové opevnění uzavíralo prostor o rozloze zhruba 30 ha. Postupně došlo k rozšíření plochy chráněné fortifikací až na 39 ha. Areál je členěn na čtyři části - předhradí na severním svahu Červenky, vrchol Červenky s jižními a jihovýchodními svahy, sedlo či střední úval okolo současné usedlosti Hrádnice a vrcholová část Doubí se severními až severovýchodními svahy.

Letecký pohled na ostrožnu s oppidem Hrazany - foto ÚAPPSČ   Letecký pohled na ostrožnu s oppidem Hrazany - foto ÚAPPSČ

Letecké pohledy na ostrožnu s oppidem Hrazany (foto ÚAPPSČ)

Letecký pohled na ostrožnu s oppidem Hrazany - foto ÚAPPSČ

Hradby
Hlavní opevnění, zbudované ve dvou stavebních fázích, tvořila obvodová linie hradeb, místy ještě patrná v podobě více či méně zřetelného valu. Před hradbou severního předpolí a podél mladšího opevnění na jižním svahu Doubí byl výzkumem prokázán úzký a mělký příkop. Starší hradba dosahující šířky 5 až 6 m byla z čelní strany zpevněna zdí z lícovaného kamenne, na sucho vyskládaného mezi svislé trámy zapuštěné do terénu v rozestupech 0,9 až 1,2 m. V těchto svislých trámech byla zakotvena příčná dřevěná konstrukce jdoucí do násypových vrstev uvnitř hradby. Šikmo uložené trámy byly v tělese zatíženy a obloženy kameny. Zadní stranu hradby tvořila stěna z vodorovných trámů. Některé méně exponované úseky obvodového opevnění na svahu nad Vltavou chránila jen dřevěná palisáda.
Mladší hradba byla stavěna velmi hospodárně. Její čelní zeď byla založena níže na svahu před pobořené čelo starší hradby, které bylo využito jako její těleso. Původně byla široká 5 až 10m a dosahovala výšky asi 4 až 5 m. Boční fortifikace nad údolím Vltavy měla v mladším horizontu hradbu tvořenou dovnitř nakloněnou kamennou zdí šířky 1 až 2 m. Dřevěná konstrukce hradby byla obdobná jako ve starší fázi opevnění.

Plán oppida s vyznačením výzkumných sond (podle L. Jansové - upraveno)
Plán oppida s vyznačením výzkumných sond (podle L. Jansové)

Brány
Brána A byla západním vstupem z vltavského údolí. Stála v místech, kde obvodové opevnění klesající z Doubí přechází do sedla u Hrádnice. Před branou nebyl vyhlouben příkop pro velkou svažitost terénu. Výzkumem byly zachyceny tři stavební fáze. Starší brána měla asymetrická ramena a byla doplněna dřevěnými opevňovacími nástavbami. Zhruba po dvaceti letech provozu zanikla požárem. Severní rameno brány následné mladší fortifikace tvořila zeď z lícovaného kamene. Nejmladší stavební fáze brány měla uličku chráněnou v délce přes 30 m palisádami, které končily uvnitř oppida věžovitou stavbou.
Brána B se nacházela východně od Červenky v severní části obvodového opevnění. Výzkum prokázal, že před branou nebyl vyhlouben příkop. Starší podoba východního křídla brány vytvářela, spolu s tarasem na jeho vnitřní straně, oválný bastion. Zadní strana hradby byla konstruována jako šikmý kamenný taras bez opěry dřevěné konstrukce. Taras se opíral o kamennou hradbou obezděné boky brány a při vojenském konfliktu by zničen. Cesta branou pak byla přeložena a směřovala přes porušenou hradbu k bráně F na severním předhradí. Výzkum odkryl v průjezdu brány vyjeté koleje dokládající, že tehdejší rozvor kol povozů byl zhruba 130 cm.
Brána C je situována na východní straně nad údolím Mastníku. Brána měla dvě stavební fáze. Starší bránu tvořila asymetricky zahnutá křidla hradby s lícovanou, nasucho kladenou kamennou zdí z místního lomového kamene, opřenou a vyskládanou okolo svislé čtyřhranné, do země zapuštěné dubové konstrukce. Relikty hradby se zachovaly až do výše 75 cm. Mladší brána postavená po celkové přestavbě obvodového opevnění měla obdobný charakter.
Brána D stávala na jihovýchodním svahu Doubí. Byla konstruována obdobným způsobem jako severovýchodněji postavená brána C. Lze předpokládat, že měla také shodný stavební vývoj jako všechny zkoumané brány oppida.
Jako Brána E bývá označován prostor před vrcholem Doubí, kde je opevnění nad údolím Vltavy částečně zdvojené.
Brána F byla postavena ve fortifikaci severního předpolí obvodového opevnění pod severním vrcholem Červenky. Nebyla zkoumána, v terénu je však patrný příkop a val západního křídla vtažený mírným obloukem do vnitřního prostoru.

 Hrazany - rekonstrukce brány B (podle L. Jansové) 
Rekonstrukce brány B (podle L. Jansové)

Cesty
Do hradiště vedly nejméně čtyři přístupové cesty. Nejdůležitější pro jejich směr a pozici bran byly brody přes Vltavu u ústí Mastníka a u zaniklého Sejckého ostrova. Patrně hlavní cesta vystupovala severním směrem od ostrova ve vltavském údolí příkře svahem a procházela bránou A do prostoru Hrádnice. Další cesta vedla od brodu při soutoku Vltavy s Mastníkem k jihu a procházela branami E a B. Třetí cesta směřovala po levém okraji nad údolím Mastníku a do oppida procházela branou C. Poslední cesta vedla z jihovýchodu od dnešní obce Hrazany. Vnitřní areál byl rozdělen komunikacemi na velké sídelní plochy, na nichž stály ohrazené dvorce. Vydlážděná plocha zhruba 25 x 25 m ve středu hradiště sloužila patrně jako shromaždiště (forum). Svahy Červenky byly členěny systémem cest a pěšin rozdělujících jednotlivé oplocené dvorce. Jedna z odkrytých vozových cest v délce okolo 60 m byla částečně upravená štěrkem.

 Hrazany - rekonstrukce dvorců ve středním úvalu (podle L. Jansové) 
Rekonstrukce dvorců ve středním úvalu (podle L. Jansové)

Zástavba
Starší fáze sídelní zástavby patrně podlehla požáru, ale byla velmi rychle nahrazena novou výstavbou. Areály dvorců vymezené ohradami nebyly zcela pravidelně členěny. Sídelní objekty byly zakládány vrstevnicově a situovány převážně podél plotů. Plánovitá zástavba byla prokázána na jižním svahu Červenky - obyvatelé zde zakládali své domy na terasovitých, uměle upravených plošinách, částečně zapuštěných do svahu. Hlavní obytnou jednotku tvořil velký obdélný nebo čtvercový dům rozlohy 36 až 60 m2 postavený na masivní kamenné podezdívce. Převládající stavební technikou byla kůlová konstrukce se stěnami vypletenými proutím opatřeným hliněnou omazávkou. Jiné objekty byly stavěny s použitím rámové konstrukce. Další stavby byly konstruovány jako pravé nebo nepravé sruby. Střechy odpovídaly typově sedlové konstrukci krovů. Podlaha domů měla různou úpravu. Od hliněné dusané přes vydlážděné malými kameny až po podlahu patrně krytou prkny. Pokud bylo v objektu umístěno topeniště, bývalo často při stěně objektu. Mělo podobu buď jednoduchého ohniště nebo pece či zařízení krbového typu. Kouř ze všech topenišť odváděly dymníky. Z dalšího dochovaného vnitřního zařízení byly objeveny stopy pracovních lavic. Dveře domů chránily různé systémy dřevěných, většinou západkových zámků, jak dokládají nalezená plechová kování a různé typy závlaček. Vedle velkých domů stály na úrovni terénu i menší obytné stavby s topeništi a částečně zahloubené chaty. Volně stojící malé kůlové stavby bez topenišť byly často přistavěny k ohradám a sloužily pravděpodobně jako špýchary. Výzkumem v sedle byly zachyceny také studny.

 Hrazany - terasovité domy na svahu Červenky kolem poloviny 1. století (podle Drdy - Rybové) 
Terasovité domy na svahu Červenky kolem poloviny 1. století (podle Drdy - Rybové)

Řemesla
Ve dvou z odkrytých dvorců výzkum doložil kovářskou činnost v dílně pracující až do zániku oppida. V dalších objektech patrně existovala šperkařská a kovolitecká dílna. Výrobu textilií a vláken dokládají nalezená závaží ke tkalcovskému stavu, přesleny (setrvačníky k navíjení vlákna), šicí jehly a šídla. Dřevozpracující činnost je doložena nálezy dlát, seker a nožů. Nejvíce byl využíván dub, a také buk, jedle, javor, habr, borovice, líska a jilm. Významnou činností obyvatel oppida bylo patrně také rýžování zlata, neboť Hrazany leží na okraji zlatonosného jílovského pásma.

 Ukázka nálezů z oppida Hrazany - nůž 
Ukázka z nálezů - nůž

Fáze osídlení oppida
Horizont I - nejstarší systém laténského sídelního období, existující ještě před vybudováním staršího opevnění a v průběhu jeho stavby. Byl zachycen na několika místech v okolí pozdější brány A.
Horizont II - období spojované s výstavbou nejstarší podoby brány A. Současně s ní byla budována starší hradba na Doubí a brána B. Do stejného časového úseku náleží výstavba řady domů. Závěr této stavební etapy způsobil požár a následná destrukce opevnění. K událostí mohlo dojít patrně na rozhraní 2. a 1. století př. n. l.
Horizont III - druhá přestavba v prostoru brány A po požáru, založená na vrstvách předchozí destrukce. Nově vzniklo opevnění na Doubí, u brány B a na akropoli. S přestavbou opevnění došlo také ke strukturním změnám dvorcové zástavby uvnitř opevněného areálu. Celá rozsáhlá stavební aktivita probíhala patrně v průběhu devadesátých let posledního století před změnou letopočtu.
Horizont IV - klidné období existence mladší dvorcové a terasové sídlištní zástavby za celoobvodovým mladším opevněním. Osídlení uvnitř fortifikace tehdy zaujímalo celý areál. V jeho závěru byl do vchodu brány B vybudován zátaras zřejmě v obavě před útokem, jehož následkem byl požár brány, avšak jen lokálního charakteru. Tato událost pro obyvatele neznamenala zánik veškerého života na oppidu.
Horizont V - závěrečné období existence oppida, které mělo patrně více než jednu stavební fázi. Došlo k výstavbě odlišně orientovaných sídelních objektů. Areál oppida byl svými obyvateli zřejmě v klidu opuštěn někdy mezi lety 30 až 20 př. n. l.

 Hrazany - jemná a užitková keramika z 2. - 1. století (podle Drdy - Rybové) 
Výběr jemné a užitkové keramiky z 2. - 1. století (podle Drdy - Rybové)

Historie archeologického výzkumu
Práce byly zahájeny drobnými sondážemi a detailním povrchovým průzkumem v letech 1949 - 1950. Na ně navázalo celkem 13 výzkumných sezón. Jejich vedením byla pověřena archeoložka Libuše Jansová.
1951 - na několika místech vnitřní plochy nalezeny stopy po osídlení a zahájen výzkum brány C na východní straně areálu
1952 - výzkum brány C
1952 - 1954 - zkoumána brána A na západní straně nad Vltavou a vnitřní zástavba za ní
1955 - 1958 - odkrývány ohrazené dvorce v níže položených místech na obou svazích sedla středního úvalu hradiště
1959 - 1960 - průzkum brány B vedoucí z hradiště do severního předhradí a vnitřní plochy za branou; první sondáže na jižním svahu Červenky
1961 - 1962 - rozšíření sondáží na vrcholu Červenky do plošného výzkumu prokázalo zničení keltských terénů při výstavbě středověké tvrze
1962 - 1963 - výzkum struktury opevnění v nejvyšším místě oppida na vrchu Doubí, menší sondáže v prostoru "akropole" a podél fortifikace.

 Hrazany - závěsná miniaturní bronzová nádobka z 2. - 1. století, zvaná balsamarium, sloužící pro uchovávání vonných látek. 
Závěsná miniaturní bronzová nádobka z 2. - 1. století,
zvaná balsamarium, sloužící pro uchovávání
vonných látek

Prameny
Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha 2003
Drda, Pavel - Rybová, Alena: Keltové a Čechy. Praha 1998
Jansová, Libuše: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku. Praha 1965
Jansová, Libuše: O počátcích laténské fortifikace v Čechách. Studie AÚ ČSAV v Brně XI. Praha 1983
Jansová, Libuše: Hrazany. Das keltische Oppidum in Böhmen. Band I - III., 1988 -1992
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha 2002
www.celticeurope.cz

 Zastávka naučné stezky v areálu oppida Hrazany (foto Roman Abušinov) 
Zastávka naučné stezky v areálu oppida Hrazany (foto Roman Abušinov)

 

Ve stopách předků - www.stopypredku.cz

projekt ve stylu naučné stezky, provázející po území Boiohaema - České republiky
v období pravěku a raného středověku. Součástí je tištěný průvodce na cesty s tipy na výlety po archeologických památkách, archeoskanzenech a zajímavých muzejních expozicích.

 

Archeologické nemovité památky jsou kulturními památkami chráněnými zákonem.
Navštěvuj, objevuj, poznávej, ale nepoškozuj!