Muzeum
  - Pracoviště   »   Archeologie

Archeologie na Příbramsku


Hornické muzeum Příbram zajišťuje výkon státní památkové péče na úseku archeologie na základě Povolení k provádění archeologických výzkumů uděleného Ministerstvem kultury ČR pod čj. 549/97 ze dne 17. 7. 1997, a na základě Dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů ze dne 13. 7. 1999, uzavřené mezi Akademií věd ČR a Hornickým muzeem Příbram, ve smyslu ustanovení § 21, odst. 2, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.


Vymezení působnosti muzea

Hornické muzeum Příbram je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, na území okresu Příbram včetně území měst Příbram a Dobříš s rozšířenou působností. Administrativní a terénní činnost na území stavebních úřadů Sedlčany, Petrovice a Sedlec-Prčice vykonává na základě dohody Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

V oblasti archeologické památkové péče muzeum zajišťuje

  • vypracování odborných stanovisek a vyjádření k územím s archeologickými nálezy,
  • provádění záchranných archeologických výzkumů nehrazených stavebníkem,
  • vydává na žádost stavebníka potvrzení o splnění podmínky archeologie podle § 22 odst. 2 památkového zákona,
  • vydává na žádost vyjádření k územně plánovací dokumentaci zpracovávané pro potřeby orgánů veřejné správy.

Informace pro stavebníky

  1. V případě provádění stavební nebo jiné činnosti na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci nebo osoby tuto činnost provádějící povinni již od doby přípravy tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky v Praze (dále „Archeologický ústav“) a umožnit jemu, či oprávněné organizaci popřípadě osobě oprávněné k výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále „ZAV“). Současně s oznámením Archeologickému ústavu doporučujeme písemně kontaktovat i naši oprávněnou organizaci (formulář zde).
  2. Celé území Středočeského kraje je považováno za území s archeologickými nálezy vyjma míst vytěžených, popřípadě po těžbě rekultivovaných. Informace o tom, zda se v konkrétním případě jedná o území s archeologickými nálezy, poskytne oprávněná organizace podle vymezení působnosti.
  3. K žádosti o vyjádření ke stavební či jiné činnosti (formulář zde), zda-li se jedná o území s archeologickými nálezy, hrazený či nehrazený záchranný archeologický výzkum, je nutné oprávněné organizaci poskytnout:
    • název stavební akce, včetně lokalizace dané adresou či parcelním číslem, jméno a příjmení (název) a adresu stavebníka - popřípadě kopii územního či stavebního povolení
    • kopii snímku katastrální mapy s označením místa stavební akce
    • v případě potřeby může být vyžádána i jiná dokumentace.
  4. Záchranné archeologické výzkumy hrazené oprávněnou organizací provádějící ZAV - v případě, že stavebníkem je fyzická osoba (např. stavba rodinného domu).
  5. Záchranné archeologické výzkumy hrazené stavebníkem - v případě, že je stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba při jejímž podnikání vznikla nutnost ZAV.
  6. Pro provedení ZAV hrazených stavebníkem je nutné se obrátit na Ústav archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ), který je příspěvkovou organizací Středočeského kraje a provádí hrazené i nehrazené ZAV na území Středočeského kraje, popřípadě je možné se obrátit i na jiný subjekt s oprávněním k provádění archeologických výzkumů v daném území.

Ochrana archeologického dědictví a zájem na trvalém rozvoji území

Seznam institucí s oprávněním k provádění archeologických výzkumů

Nakládání s archeologickým kulturním dědictvím

Problematika nelegálního užívání detektorů kovů


Personální obsazení archeologického pracoviště

Mgr. Rastislav Korený, Ph.D.
archeolog
tel.: 318 620 048, 737 773 496
email: koreny-r@muzeum-pribram.cz

Mgr. Veronika Machačová
archeolog
tel. 318 620 048, 725 867 005
email: machacova-v@muzeum-pribram.cz


Archeologická sbírka

Archeologická sbírka Hornického muzea Příbram vznikla na konci 19. století, kdy do sbírek tehdejšího Krajinského, poté Městského muzea a následně Hornického muzea se dostaly první archeologické nálezy. Po dlouhá desetiletí byla sbírka velmi malá a stagnovala; přesto byla obohacena o některé velmi cenné exempláře (náramek severského původu z Nového Knína) a soubory (depoty bronzových předmětů z Nečína a z Kamýka nad Vltavou). Teprve v 80. letech 20. století byla sbírka výrazně obohacena o soubory nálezů, získaných jak v rámci záchranných výzkumů (např. Rožmitál p. Třemšínem-zámek), tak z vlastních výzkumných projektů (např. povodí Hříměždického potoka, Voltýřov). Tento trend, s kratší přestávkou v první polovině 90. let, dosud pokračuje. Cenné soubory nálezů byly získány opět záchrannými výzkumy (např. Sedlčany, Vysoký Chlumec) a vlastními projekty (např. grantový výzkum hradiště Plešivec, výzkum vybraných objektů transferovaných do Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci). Nejnověji byl převodem z Archeologického ústavu v Praze získán do sbírky muzea materiál, pocházející ze systematického výzkumu keltského oppida Hrazany, prováděného v 50. a 60. letech 20. století a z Obor, kde v 70. a 80. letech 20. století prováděl rovněž AÚ Praha výzkum velkého pohřebiště z mladší doby bronzové a sídliště z mladší doby železné. Ve sbírce je rovněž soubor nálezů z Krašovic, kde stejná instituce v 50. letech 20. století prováděla výzkum sídlišť ze starší doby železné a vrcholného středověku.

Kovový náramek severského původu z 10. - 11. století, nalezený u Nového Knína

Součástí péče o sbírkový fond je i jeho evidence. V I. stupni evidence bylo na konci roku 2013 zaznamenáno 999 přírůstků. Celkem bylo v archeologické sbírce v II. stupni evidence dosud přiděleno 38.240 evidenčních čísel (stav v prosinci 2013).

Některé nálezy z fondu lze shlédnout buď ve stálých expozicích muzea v cáchovně a bývalých sypech Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, v pobočkách Hornického muzea Příbram - Muzeu Špýchar Prostřední Lhota a Muzeu zlata Nový Knín nebo ve stálé expozici Městského muzea Sedlčany. Řada sbírkových předmětů dokumentuje bohatou montánní činnost v příbramském regionu, sahající až do doby keltského osídlení. Připomíná též konjunkturální období v 16. století, jakož i ekonomický boom ve století devatenáctém.


Expozice

Z dějin hornictví na Příbramsku – Hornický skanzen Březové Hory, cáchovna Ševčinského dolu

Nejstarší hmotné movité montánní památky, mimo přírodnin, nacházející se ve sbírce Hornického muzea Příbram, zčásti prezentované v expozici s názvem "Z dějin hornictví na Příbramsku", se vážou k prvním historicky známým obyvatelům regionu, kterými byli Keltové. Působení Keltů na Příbramsku je dáváno do souvislosti s jejich renomé schopných prospektorů, hutníků, kovářů a uměleckých řemeslníků. Dokladem mistrovského keltského šperkařství ve sbírce Hornického muzea Příbram je například bronzový řetízek, náramek, spona a další předměty z lokality Brod, datované do 3. - 2. století př.n.l., nalezené při archeologickém výzkumu v roce 1988.

Archeologická část expozice v cáchovně Ševčinského dolu

Na Příbramsku měli keltští kovkopové možnost exploatovat především ložiska stříbra, olova, mědi, ale i zlata a železa. Naznačují to četné projevy této činnosti. Jednak existence výrazné surovinové základny v tomto regionu právě v okolí keltských sídlišť, dále určité topografické vztahy a konečně i globální charakter osídlení zdejší oblasti. Dosti reálná je například teorie o rýžování stříbra v jeho ryzí podobě podél říčky Litavky od Březových Hor dále k Bohutínu. Existují unikátní pozůstatky čtyřúhelníkových keltských valů z oblasti mezi Třebskem a Kamennou, jejichž vznik spolu s rýžovnickými sejpy v povodí Hrádeckého potoka pravděpodobně souvisí s místním rýžováním zlata. Poblíž Konětop, Jerusalema a Brodu bylo zjištěno další pravěké sídliště s nálezy z laténského a částečně pozdně halštatského období. Je mezi nimi i železná spona, zápona, torzo kopí, několik kusů strusky a vzorek rudy.

Archeologická část expozice v cáchovně Ševčinského dolu

Nejstarší stopy po montánní činnosti Slovanů nás přivádějí do 10. - 11. století n.l. To se týká archeologických nálezů z Konětop, naznačujících, že tato lokalita měla nejspíše vazbu na metalurgii železa. V roce 1958 bylo prozkoumáno hutnické pracoviště ze 13. století u Radětic, orientované na výrobu železa, na jehož místě se od 14. - 15. století následně těžila a upravovala olověná ruda.

Současná pramenná základna bezpečně dokládá místní těžbu a zpracování rud nejméně od 13. století, kdy se v březohorském rudním revíru, s polymetalickými ložisky Březové Hory a Bohutín, zpracovávaly rudy se značným obsahem stříbra, olova, zinku a dalších kovů. Jejich těžba je dokumentována ve sbírce Hornického muzea Příbram archeologickými nálezy z četných montánních lokalit z okolí Litavky mezi Bohutínem a Březovými Horami, z povodí Pilského potoka v Brdech i odjinud, a také vykopávkami z neagrárního sídliště z území Březových Hor. Kromě vzorků strusky se podařilo objevit například železný hák zakončený koulí k upevnění okovu, pocházející z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína, nebo hornickou sekerku a železný špičák z montánního pracoviště u Lazce, datovaného rovněž do 13. století.

 
Železný hrot hornického špičáku a havířská skoba z 13. století, nalezené v místech báňské činnosti u Lazce
 
Železný hák ukončený koulí k upevnění okovu z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína

Nejstarší písemný pramen o zpracování rud v příbramském regionu je listina z 21. dubna 1311, jíž postupuje pražský měšťan Konrád pražskému biskupu Janu IV. huť, kterou v Příbrami vybudoval se svými syny vlastním nákladem. Tato zpráva je považována za první písemný doklad místní těžby a zpracování olovnato-stříbrných rud. Existuje též názor, že se jednalo o huť železářskou. Kopii listiny mohou shlédnout návštěvníci Hornického muzea Příbram v expozici situované do bývalé cáchovny Ševčinského dolu. Vzpomínaný dokument potvrzuje určitou tradici báňské činnosti, sahající s jistotou před letopočet 1311.

Montánní práce na Příbramsku pokračovaly s různými úspěchy i v průběhu následujících staletí. Od 30. do konce 50. let 16. století vyvrcholila první výraznější těžební konjunktura, která však nepřekročila hranice regionu. Přesto způsobila příliv dalších horníků a hutníků, většinou Němců z Krušných hor. Tito kolonisté se mohli usazovat přímo v okolí těžebních aktivit na Březovém vrchu, dnešních Březových Horách. Havířská osada, existující dle archeologických nálezů již od 13. století, měla částečnou samosprávu a podléhala hornímu úřadu. Platilo zde Jáchymovské horní právo. Kovkopové byli organizováni v Horním bratrstvu, spravovaném hormistrem a přísežnými. Od krále Ferdinanda I. Habsburského získali v roce 1530 i vlastní pečetidlo, které nyní patří k cenným exponátům Hornického muzea Příbram. Tuto dobu dále přibližuje například zvon z původního hornického kostelíka sv. Prokopa (zvon je datován rokem 1580) i řada havířských pracovních nástrojů - archeologických nálezů, které mohou spatřit návštěvníci ve stálé expozici Z dějin hornictví na Příbramsku. Jde o různé typy želízek, mlátků, špičáky, troky a jiné. Technická úroveň zdejší montánní činnosti je výtvarně doložena v iluminovaném příbramském graduálu z 80. let 16. století.

Nejvíce movitých montánních památek ve sbírce Hornického muzea Příbram pochází z 19. a 20. století. Je to dáno především tím, že příbramské stříbrorudné hornictví dosáhlo v 2. polovině 19. století evropské a v některých směrech i světové úrovně. Na začátku 2. poloviny 20. století měla pak zhruba tři desetiletí strategickou funkci také těžba zdejšího uranového ložiska, jedné z nejdůležitějších součástí příbramské rudní oblasti. Této skutečnosti odpovídá i budovaná heuristická základna muzejní sbírky. Svědectví o tom přináší množství pracovních nástrojů, pomůcek, strojů a zařízení, jako jsou např. želízka, mlátky, špičáky, kracle, ruční vrtáky (značná část těchto předmětů byla získána archeologickým průzkumem), vrtací kladiva a sbíječky, vrtací tyče s korunkami, troky, důlní vozy, nakladače, vrátky, svítidla, měřící přístroje, záchranářská technika, ochranné přilby, ukázky drátěných lan, pomůcky k trhacím pracím, vybavení důlních tesařů, zařízení k čerpání vody, vzduchotechnika, kompresory, parní těžní stroje, zařízení z huti, kolejová technika k zajištění horizontální přepravy, prostředky k vertikálnímu transportu atd.

Muzeum zlata Nový Knín

  Expozice zachycuje historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku již od dob Keltů až po rozsáhlá a významná středověká naleziště horních děl na území Čeliny a Mokrska. Přináší též informace o montánní činnosti existující až do 2. poloviny 20. století. Expozice v Novém Kníně nabízí řadu zajímavých archeologických nálezů hornických pracovních nástrojů a pomůcek, zejména želízka, mlátky, špičáky, kracle, důlní svítidla a jiné. Součástí expozice je i unikátní tordovaný náramek severského původu z 10 - 11. století nalezený u Nového Knína.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

  Stálá archeologická výstava seznamuje s výsledky výzkumu oppida Hrazany, které je v regionu nejvýznamnější lokalitou mladší doby železné (laténské). Dlouholetý výzkum odhalil řadu detailů z opevnění, vnitřní strukturu osídlení, komunikace a nesčetné keramické, kovové a další nálezy. Další část expozice přibližuje archeologický výzkum hornických stařin u Čeliny podél Čelinského potoka, který přinesl četné doklady dolování zlata (štoly, jámy), úpravy vytěžené rudy (kovárna, zlatorudný mlýn) a další stopy montánních aktivit ze 13. až 16. století.
     
 

Ve stopách předků - www.stopypredku.cz

projekt ve stylu naučné stezky, provázející po území Boiohaema - České republiky
v období pravěku a raného středověku. Součástí je tištěný průvodce na cesty s tipy na výlety po archeologických památkách, archeoskanzenech a zajímavých muzejních expozicích.

 

Výzkumy

V letech 1996–2006 Hornické muzeum Příbram dosud uskutečnilo více než 600 akcí v rámci APP, spojených se stavební aktivitou a vlastními výzkumnými projekty muzea. Následující přehled představuje výběr těch nejdůležitějších; v závorce pak stručný odkaz na publikaci (úplná bibliografie zde).

1997

  • Sedlčany, Dům s pečovatelskou službou, 13. - 20. stol. (publikována paleobotanika, paleozoologie, část novověké keramiky, mince: Archeologie ve středních Čechách 3,4,5)
  • Příčovy, větrný mlýn z 18. století; výzkum financovaný obcí Příčovy (Podbrdsko V)
  • VTL plynovod Velká nad Vltavou – KZP Příbram - Háje

1998

  • Sedlčany, čp. 169, 13.-20. stol. (publ. paleobotanika, paleozoologie, mince: Archeologie ve středních Čechách 3,5)
  • VTL plynovod KZP Příbram-Háje – Leletice

1999

  • VTL plynovod KZP Příbram-Háje – Leletice, starší doba železná (Archeologie ve středních Čechách 4)
  • Vysoký Chlumec, hrad, 16.-20. stol.

2000

  • Obděnice, čp. 4, 13.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec (Archeologie ve středních Čechách 5)
  • Vysoký Chlumec, hrad, 15.-17. stol.

2001

  • Rejkovice - Plešivec; grantový projekt do r. 2004 (Archeologické rozhledy 2006)
  • Rožmitál pod Třemšínem, zámek, 17.-20. stol. (Podbrdsko X)

2002

  • Svaté Pole, vodovod, 16. stol. (Archeologie ve středních Čechách 7)
  • Arnoštovice, okr. Benešov, čp. 3, 18.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec, 1. etapa

2003

  • Arnoštovice, okr. Benešov, čp. 3, 18.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec, 2. etapa-dokončení
  • Starosedlský Hrádek, hradiště, starší doba železná; výzkum v rámci projektu identifikace lokalit ze starší doby železné (ARGE 2004)

2004

  • Rožmitál pod Třemšínem, čp. 50, 16.-20. stol.
  • Mašov, čp. 10, 14.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec

2005

  • Dubno, silniční obchvat

2006

  • Dolní Hbity, stavba RD, zaniklý milíř, středověk-novověk
  • Bor - Hrochův Hrádek, el. kabel, areál tvrze, středověk
  • další viz Zpráva (pdf)

2007

  • Hříměždice, el. kabel, sídlištní objekty z mladší doby bronzové
  • Příbram, stavba polyfunkčního domu, zjištěna zástavba parcely od 15. století
  • další viz Zpráva (pdf)

2008

2009

2010

2011

2012

2013



Větrný mlýn u obce Příčovy z poloviny 18. století (foto Roman Abušinov)


Nemovité archeologické památky

Zvýšený archeologický dohled Hornického muzea Příbram nad vybranými objekty na území bývalého okresu Příbram:

  • Počaply - Šance (Bozeň)
    – hradiště raně středověké, pravděpodobně centrum tzv. Bozeňské provincie raně přemyslovského státu
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 37413/2-2624
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-12-25/10
    – ohroženo těžbou a zpracováním dřeva, amatérskými výkopy
  • Radíč - Hrazany
    – hradiště z doby laténské, jedno z nejvýznamnějších keltských oppid v Čechách
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 25295/2-283
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-44-22/1
    – ohroženo těžbou a zpracováním dřeva, amatérskými výkopy a výstavbou rekreačních objektů
  • Rejkovice - Plešivec
    – hradiště z pozdní doby bronzové (jeden z největších objektů svého druhu v Čechách), pozůstatky zaniklých milířů ze středověku až novověku, zaniklá středověká vesnice (tzv. Mořina)
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 45781/2-2629
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-34-15/1
    – ohroženo těžbou a zpracováním dřeva, amatérskými výkopy
  • Brdy (Kolvín) - Drštka (Vojenský výcvikový prostor Jince)
    – středověký hrad, v podhradí relikty zaniklé středověké vesnice a rybníky - ojedinělý doklad památky tohoto typu v ČR
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 54286/2-3057, 53418/4-2591
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-12-06/1
    – ohroženo těžbou a zpracováním dřeva, amatérskými výkopy

Další významné archeologické lokality v regionu:

  • Bor - Dobrá Voda - Hrochův Hrádek
    – hradiště pravěké a raně středověké, zříceniny gotické tvrze
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 29644/2-2377
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-21/1
  • Dobříš - Hradec
    – hradiště pravěké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 41361/2-2612
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-43-07/1
  • Dobříš - Dvorce (Obora)
    – tvrziště středověké (?)
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 25778/2-2613
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-43-13/1
  • Dolní Líšnice - Hradiště
    – hradiště pravěké (?)
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-13/8
  • Doubravice - Pačíska (Pačická hora)
    – hradiště pravěké či raně středověké (?)
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-22-12/1
  • Háje - Jerusalem - pole Rules pod Jestřabincem
    – mohylové pohřebiště z raného středověku
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-06/14
  • Kozárovice / Vystrkov (Podskalí) - Valy (Hradeň)
    – hradiště pravěké a raně středověké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 47062/2-2618
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-23/2
  • Libčice - Přeslánka (Homolka)
    – hradiště raně středověké (?)
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 33666/2-2462 (kaple sv. Jana a Pavla)
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-43-20/1
  • Martinice - Hradec
    – hradiště pravěké a raně středověké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 21532/2-2615
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-14-05/1
  • Milešov - "obětní kámen"
    – kultovní místo (?)
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-19/11
  • Nalžovické Podhájí 1 - Na Hradě
    – hradiště raně středověké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 27503/2-2622
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-44-21/3
  • Nalžovické Podhájí 2 - Malé (Dolejší) kolo
    – výšinné sídliště pravěké a tvrziště středověké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 21640/2-3118
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-44-21/1
  • Ouběnice - Hradiště
    – hradiště pravěké (?)
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 12-43-23/3
  • Pňovice - Chocholík
    – mohylové pohřebiště z raného středověku
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-12-19/3
  • Starosedlský Hrádek - Vobřesk
    – hradiště pravěké
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-16/13
  • Třebsko - Na Hrádku, Na Čihátkách, Podrejžský mlýn
    – čtyřúhelníkové valy, rýžovnické sejpy
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 53178/2-2631, 53237/2-2631
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-12-15/9, 22-12-15/1, 22-12-15/5
  • Voltuš - Třemšín
    – hradiště pravěké, zříceniny středověkého hradu
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 26079/2-2630
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-12-22/1
  • Voltýřov - Žíkovec
    – hradiště pravěké a raně středověké
    – číslo rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR: 28595/2-2632
    – pořadové číslo Státního archeologického seznamu ČR: 22-21-23/1