HORNICKÝ SKANZEN BŘEZOVÉ HORY
  - Prohlídkové areály   »   Areál B 'Důl Anna'   »   Parní těžní stroj

Parní těžní stroj dolu Anna

Příbram se pyšní dvěma cennými technickými památkami. Jsou to parní těžní stroje Breitfeld & Daněk na dole Vojtěch z roku 1889 a na dole Anna z roku 1914, které tvoří součást expozic Hornického muzea Příbram.

Parní těžní stroj dolu Anna (s evidenčním rejstříkovým číslem 2846) je umístěn v budově strojovny, jejíž výstavba spadá do roku 1913. Následně v březnu 1914 se uskutečnila ve strojovně montáž tehdy nového parního stroje, do té doby největšího - určeného pro přímou dopravu z hloubky 1300 m, poté 1450 m. Byl zvolen dvouválcový ležatý kompaundní monument s ventilovým Radovanovičovým rozvodem páry (vrtání parních válců 800 mm, zdvih 1800 mm, provozní tlak páry 9 atm) vyrobený v letech 1912 - 1913 pražským závodem Breitfeld-Daněk, pozdější Českomoravské strojírny Kolben-Daněk. Jeho výkon byl stanoven na 750 KS (554,35 kW).

Rubanina se z dobývacích prostorů přemísťovala k tříetážovým důlním klecím po dvou vozících s užitkovým obsahem 0,63 m3 a směřovala na povrch maximální rychlostí 12 m/s (původní anenský parní těžní stroj přepravoval do období let 1894 - 1896 jednoetážové důlní klece, do roku 1914 pak dvouetážové). Celková výška nového těžního stroje včetně těžních bubnů je 8000 mm, průměr hřídele bubnu uprostřed 500 mm, ložisko hřídele bubnu má rozměry (průměr x šířka) 450 x 600 mm, průměr pístnic 140 mm, průměr ojnice uprostřed 220 mm. Strojní zařízení je situováno na ploše zhruba 16 x 17 m. Klece byly zavěšeny na kónických lanech z ocelolitinových drátů, splétaných křížově až do počtu 84 pramenů, o celkové nosnosti do 200 kg/cm2. Použitím tohoto stroje bylo možné zvýšit hmotnost zdvihaného břemene až na 2000 kg. Svým výkonem a dalšími parametry představuje mimořádně významné dílo české techniky, chráněné státem jako kulturní památka.

Anenský těžní stroj, který je i z estetického hlediska unikátem, pracoval bez větší opravy nebo rekonstrukce až do doby uzavření březohorského stříbrorudného revíru v roce 1978. V posledních letech ovšem na pohon stlačeným vzduchem (od roku 1975). Ve 30. letech 20. století byl jediným parním strojem v Evropě, těžícím z hloubky 1350 m. Od roku 1995 mohou ocenit jeho vzhled a technickou dokonalost také návštěvníci Hornického muzea na Březových Horách. Původní zařízení nedaleké kotelny s parními generátory se nezachovalo.