HORNICKÝ SKANZEN BŘEZOVÉ HORY
  - Prohlídkové areály   »   Areál A 'Ševčinský důl'

Prohlídkový areál A "Ševčinský důl" začíná vstupním objektem bývalých sypů, s expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále pokračuje stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích".

Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko-společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko-hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím, atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží a podobně) na straně druhé. Vzpomínané tradiční ekonomické aktivity přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen mariánskému kultu, což dokazuje i řada exponátů ve vstupní expozici muzea.

Sv. Barbora Sv. Prokop

V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací koncem 20. století. Dokumentuje takřka tisíciletou exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami z roku 1216 a první písemný dokument o zdejší huti a dolech z roku 1311. To vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské.

 

Pozoruhodné jsou též materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se existence Rudných dolů PříbramUranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a také uranové rudy. Muzeum v této expozici připomíná rovněž neslavnou část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů v uranových dolech po únorovém převratu v roce 1948.

Na tuto expozici tematicky navazují tři další stálé výstavy s názvem "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů" a "Panorama březohorského rudního revíru instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinské šachty, kde návštěvník uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Vlastní šachetní věž z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století (Malakov), byla díky své historické a architektonické hodnotě navržena do seznamu technických památek UNESCO. Návštěvníkovi tohoto objektu se rovněž nabízí jedinečný výhled do okolí z ochozu Ševčinské věže ve výšce 27 metrů.

Ve strojovně Ševčinského dolu je umístěna expozice s názvem "Mezinárodní význam březohorského rudního revíru a život na Březových Horách v 19. století", která prezentuje nejslavnější období místního hornictví, kdy bylo dosaženo na Příbramsku řady primátů nadnárodního významu, například při využití parních těžních strojů, stoupacích zařízení a drátěných těžních lan poprvé v rudních revírech Evropy, prvně na světě dosažení 1 km hloubky a vytěžení více než 90 % zásob stříbra a olova v rámci habsburské monarchie a jiné. Expozice nabízí na toto téma množství dobových dokumentů, technických plánů, ale i hmotných předmětů, například monumentální důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928, části stoupacího stroje, ukázky vrtací techniky nebo torzo nejstaršího důlního vozu.

 

Cenným exponátem umístěným ve strojovně Ševčinského dolu je hasičská stříkačka Báňského ředitelství Příbram z roku 1885, vyrobená firmou F. Smekal, Praha - Smíchov. Hornickému muzeu Příbram ji věnovali v roce 2006 Zdeněk Tůma a Václav Máša z Dobříše.

V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 připravilo muzeum tematicky členěné expoziční celky s hodnotnými mineralogicko - geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru, uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkami starých hornických pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických holí zvaných švancary, a podomácku vyráběnými modely šachet - tzv. štufnverků. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout také dlouhodobou tematicky zaměřenou výstavu o paleontologii Příbramska.

Nevšední expoziční projekt vznikl na odvalu Ševčinské šachty. Na více než 180 m kolejí byla instalována důlní technika používaná v Rudných a Uranových dolech Příbram ve 2. polovině 20. století. Jsou zde k vidění také repliky historického báňského žentouru, rumpálu a zvoničky. Vybudování skanzenu důlní techniky by nebylo možné bez pomoci bývalého s. p. Rudné doly Příbram, dnes s. p. DIAMO.

Z nádvoří Ševčinského dolu vyjíždí hornický vláček po trase dlouhé 230 m směrem k dolu Vojtěch. Tato ojedinělá technická zajímavost a atrakce pro děti i dospělé je částečnou rekonstrukcí historické dráhy, která zde existovala v roce 1884 a sloužila k přepravě stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu na vojtěšskou úpravnu. J ízda vláčkem, kromě neobvyklého zážitku ze samotného způsobu přepravy, kdy se cestující přenesou do období před více než sto lety, umožňuje také netradiční výhledy na pěkné panorama Brd.

 

V rámci Prohlídkového areálu A mohou návštěvníci zavítat do původní hornické chalupy ze 17. století, kde vznikla expozice přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století a dále výstava lidového hračkářství a loutkářství, malovaného nábytku a historických pracovních nástrojů. Hornický domek se nachází zhruba 300 m od Ševčinského dolu v Havířské ulici čp. 105.

Další možností v rámci Prohlídkového areálu A je návštěva podzemí dolu Drkolnov (původně August) zaraženého roku 1836. Technickou památkou mezinárodního významu je obrovské vodní kolo průměru 12,4 metru, které bylo nedílnou součástí komplexu vodohospodářských děl (vodní nádrže, struhy, odvodňovací, přívodní a odpadní štoly, komory vodních kol, vlastní vodní kola). Drkolnovské vodní kolo bylo zprovozněno kolem roku 1850 a čerpalo z podzemí vodu na základě důmyslné vodní trakce (před zřízením parního pohonu) až do roku 1899. V devadesátých letech 19. století bylo původní dřevěné kolo vyměněno za železné. Poté, až do roku 1961, bylo využíváno k čerpání pitné vody pro město Příbram. V letech 2000 až 2003 došlo k zajištění, rekonstrukci a konzervaci vodního kola, zároveň byly uzpůsobeny turistickým účelům i zdejší podzemní prostory. Součástí prohlídky je také unikátní atrakce pro děti i dospělé - jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 m do podzemí dolu jako po skluzavce (v závislosti na povětrnostních podmínkách).

Prohlídky dolu Drkolnov začínají u hlavního vstupního objektu v areálu Ševčínského dolu (budova č. 1). Důl Drkolnov je odtud vzdálen zhruba 1,5 km, je proto třeba počítat s přesunem, pěšky či vlastními vozidly po trase označené na této mapě.

Na závěr návštěvy prohlídkového areálu lze využít možnosti sběru mineralogicko - geologických vzorků na odvalu Ševčinské šachty, které pocházejí z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.