Detail akce | Světlo v domě

Světlo v domě

jizba.jpg
26. 4. 2008 – 28. 10. 2008 Skanzen Vysoký Chlumec  
Výstava o svítidlech a způsobu svícení ve vesnickém obydlí v 19. až 20. století.

Svícení v obytných prostorech vesnických domů patří mezi atraktivní témata v souvislosti s interiérem lidového obydlí. Pevná (nepřenosná) svítidla byla spojena především s osvětlováním světnice, zpravidla jediné obytné místnosti vesnického domu často až do 1. třetiny 20. století. Šlo přirozeně do 1. poloviny 19. století o manipulaci s otevřeným ohněm a proto obyvatelé domu museli být maximálně opatrní, aby nedošlo ke vzniku požáru. Primárním zdrojem osvětlení v jizbách byla zář ohně vycházející z otevřeného ohniště čili základní typy osvětlení jizeb (od přelomu 16. a 17. století světnic) byly přímo spojené s příslušným typem otopného zařízení. Malý zděný výklenek (nejčastěji zvaný "krbeček") pro umístění hořících louček se nacházel ve stěně jizby či světnice mezi dveřmi a pecí (kamny). Z tradičních způsobů svícení je třeba zmínit především klasické louče umístěné v loučníkách - stojanech na louče (železné skřipce nasazené na dřevěné násadě), které když dohořely, padaly do dřevěného škopku s vodou umístěného pod loučníkem. Dále olejové lampy, případně hliněné kahánky (na lněný či řepkový olej nebo na tuk), užívané však i v jiném prostředí.

Petrolejové lampy se rozšířily v prostředí vesnice až ve druhé polovině 19. století. Svítilo se rovněž podomácky zhotovenými či kupovanými svíčkami. K přenosným formám svícení sloužily například dřevěné lucerny, používané při osvětlení skladovacích komor, dále při svícení ve chlévech, rovněž tak plechové lucerny osvětlující cestu a zavěšené zpravidla pod vozem. Se zavedením elektřiny v některých obcích od druhé poloviny 20. let 20. století, ale v některých regionech rozšířené až po 2. světové válce (někdy i na počátku 50. let 20. století), se objevily jiné možnosti osvětlení interiéru obydlí na vesnici, které již nejsou předmětem této výstavy.

 

Fotogalerie

petrolej.jpg
svice.jpg
svetlo.jpg