Detail akce | Slavnostní zpřístupnění Památníku Vojna Lešetice

Slavnostní zpřístupnění Památníku Vojna Lešetice

vojna-18.05-02.jpg
18. 5. 2005 Památník Vojna Lešetice  
Při příležitosti Mezinárodního dne muzeí.

Dne 18. května 2005 při příležitosti Mezinárodního dne muzeí byl veřejnosti zpřístupněn Památník Vojna, nová pobočka Hornického muzea Příbram. Památník vznikl na místě bývalého pracovního tábora Vojna v prostoru těžby uranové rudy. Zajatecký tábor z let 1947 - 1949 pro německé válečné zajatce přeměněný na tábor nucených prací v období 1949 - 1951 následně sloužil jako vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1951 - 1961. Tábor Vojna se jako jediný ze šestnácti podobných zařízení na Příbramsku, Jáchymovsku a Slavkovsku dochoval dodnes a po náročné rekonstrukci mu byla zčásti vrácena jeho původní podoba. O úpravě areálu na památník rozhodla na základě iniciativy Konfederace politických vězňů ČR svými usneseními Vláda ČR. Vybudování Památníku Vojna financovalo Ministerstvo kultury ČR, Středočeský kraj, Okresní úřad Příbram, Konfederace politických vězňů ČR, města Příbram a Neratovice a přispěli rovněž někteří bývalí političtí vězni. Památník Vojna je němým svědkem neslavné části naší moderní historie a varovným mementem pro budoucí generace.

Ke slavnostnímu otevření pozval představitele institucí, které se zasloužily o vybudování památníku, odbornou veřejnost a bývalé politické vězně hejtman Středočeského kraje Petr Bendl spolu s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR Naděždou Kavalírovou a ředitelem Hornického muzea Příbram Josefem Velflem. Pozvání přijali předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Liška, ministr kultury ČR Pavel Dostál, senátor Jaromír Volný, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vlasta Parkanová a Eva Dundáčková, zástupce ředitele odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR Jiří Žalman, člen Rady Středočeského kraje a statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje Josef Vacek, radní pro kulturu Středočeského kraje Jiřina Pospíšilová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Středočeského kraje Anna Matoušková, starosta města Příbrami Ivan Fuksa, předseda Sdružení bývalých politických vězňů Stanislav Stránský, spisovatel Jiří Stránský, ředitel státního podniku DIAMO Jiří Jež, odborník na dějiny hornictví a autor scénáře expozic Památníku Vojna Jiří Majer, bývalý hokejista a vězeň Augustin Bubník, bývalí vězni František Šedivý, František Zahrádka, Jan Ferenčík a mnozí další. Akce byla rovněž v popředí zájmu domácích i zahraničních médií (Česká televize, TV NOVA, ČTK, Mf DNES, Právo, Český rozhlas Praha, Rádio Blaník, Rádio Prácheň, BBC, Hlas Ameriky, Kanadské listy a jiných).


Z médií (Mladá fronta DNES, 19.5. 2005)
Komunistický lágr Vojna připomíná hrůzy 50. let


Do tábora Vojna v Lešeticích na Příbramsku byli po konci druhé světové války v letech 1947 - 1949 umístěni nejdřív němečtí váleční zajatci. Jeho pochybnou slávu však odstartoval až únor 48. Komunisté potřebovali dvě věci: zbavit se nepřátel a těžit uran na sovětské atomové bomby. Tábor Vojna jim vyhovoval. V příšerných podmínkách tam pracovalo téměř dva tisíce novodobých otroků. V letech 1949 - 1951 nejprve tzv. chovanci tábora nucených prací, lidé internovaní bez soudu, a od roku 1951 do roku 1961 již vězni nápravně pracovního tábora Vojna (NPT-U), mezi kterými byla velká část politických vězňů. "Snad jen to počasí odpovídá realitě," komentoval někdejší vězeň František Zahrádka hustý déšť a chladno panující při otevření památníku. "Bylo nám tady pořád zima. V každém ročním období. A bunkr? Každému doporučuji, aby si jej dobře prohlédl. Bylo zde zavřeno i dvacet lidí najednou. Museli zde stát i několik týdnů v předklonu. Nebylo odsud úniku, ani když tělo muselo vykonat základní lidskou potřebu," vzpomínal. "Od té doby, co padli komunisté, vodili jsme sem spolu s kamarády z Konfederace politických vězňů jednu delegaci za druhou. Jsem rád, že politici vyslyšeli naše přání a vznikl zde tento památník," řekl František Zahrádka.

Před čtyřiapadesáti lety si jiný vězeň, Adolf Bečvář, troufl říct do očí obávanému veliteli tohoto vězeňského zařízení Jaroslavu Dubovi, že jeho tábor Vojna je horší než nacistický koncentrák. "V Dachau jsme mohli psát domů," prohlásil tehdy. Samozřejmě, že to neměl dělat. Duba ho poslal do bunkru, betonové kobky v zemi, kde vězni trpěli zimou, hladem a vlhkem. Mnozí pak měli zdravotní problémy po celý život. Bečvář vydržel. Stál, až tělo začalo škubat únavou, pak spal v dřepu. Přežil. Viděl ty, kteří takové štěstí neměli. Vězeň, který se pokusil o útěk, byl zastřelen přímo u drátů. Tábor se jako zázrakem zachoval až do současnosti. A to včetně kobky zvané bunkr. Bečvář však upozorňuje, že jeho dnešní podoba se někdejší realitě blíží jen vzdáleně. "Aby to mohlo připomenout to, co tam bylo, to by tam museli být i ti mrtví," říká. Ani historické fotografie prý neříkají nic o tom, jaká byla realita. Bečvář v komunistických lágrech strávil celkem 14 let, předtím v nacistických čtyři. Potrestání obávaného velitele tábora Vojna Jaroslava Duby se zřejmě nedožije. Předloni totiž soud rozhodl, že se na Dubu vztahuje amnestie. Čtyřiaosmdesátiletý Adolf Bečvář se na otevření Vojny podívat nejel. "Nejsem na to dost silný, abych to zvládl," řekl.

Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl k otevření Památníku Vojna

"Věřím, že Památník Vojna bude trvalým mementem a připomenutím zločinů totalitního komunistického režimu. Ten zde ve jménu třídního boje věznil statečné lidi, kteří se nesmířili s únorovým pučem v roce 1948 a následným pošlapáváním demokracie a lidských práv. Středočeský kraj se postará o dostatek prostředků potřebných pro provozování Památníku a všemi silami se bude snažit, aby toto místo navštívilo co nejvíce především mladých lidí. Jde o zachování důležité historické paměti."

Slova ministra kultury Pavla Dostála

"Když jsem tu v roce 1999 stál v bahně s kamarády z Konfederace politických vězňů, uvědomil jsem si, jak moc je důležité, aby byl obnoven zdejší tábor. Aby tu byl jako připomínka, že koncentrační tábor neznamená jen německý tábor. Z řad především členů a příznivců komunistické strany zaznívají hlasy, že 80 milionů, které výstavba Památníku Vojna stála, jsou vyhozené peníze. To, že se takto komunisté ozývají, je velice dobře. Dokumentuje to, že se komunistická strana nezměnila. Je to zpráva o nich. O tom, že nejsou schopni pochopit, co se stalo a co jejich strana způsobila. Vojnu znám od prvního okamžiku, kdy se začalo mluvit o její rekonstrukci. Jsem z generace, která se o tom, co se dělo v období nástupu komunismu, dozvěděla někdy v roce 1959. Po 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu jsme se pomalu dozvídali, že existovaly nějaké kriminály pro tzv. politické vězně. Ale nikdy jsem si nedovedl představit tu hrůzu, jak to mohlo vypadat. I když jsem měl osobní zkušenost s vězením, až teprve když jsem vstoupil s Jiřím Stránským do bunkru na Vojně, tak tehdy jsem si teprve uvědomil, jak obludný byl komunistický režim. Prožil jsem tehdy obrovský šok. Ten byl pro mě o to větší, že až do roku 1968 jsem byl komunista. Cítil jsem spoluodpovědnost i přesto, že jsem se narodil až koncem války. To poznání bylo pro mě hrozné. Památník by měl být nyní místem, které bude živé. Věřím, že tato místa budou navštěvovat především mladí lidé. Budoucí generace nesmějí ztrácet historickou paměť."

 

Fotogalerie

vojna-18.05-01.jpg
Vojna-18.05-03.jpg
Vojna-18.05-04.jpg
Vojna-18.05-05.jpg
Vojna-18.05-06.jpg
Vojna-18.05-07.jpg
Vojna-18.05-13.jpg
Vojna-18.05-26.jpg
Vojna-18.05-27.jpg
Vojna-18.05-30.jpg
Vojna-18.05-33.jpg
Vojna-18.05-34.jpg
Vojna-18.05-35.jpg
Vojna-18.05-36.jpg
Vojna-18.05-37.jpg
Vojna-18.05-38.jpg
Vojna-18.05-39.jpg
Vojna-18.05-40.jpg
Vojna-18.05-47.jpg
Vojna-18.05-48.jpg
Vojna-18.05-52.jpg
Vojna-18.05-53.jpg
Vojna-18.05-55.jpg
Vojna-18.05-56.jpg
Vojna-18.05-57.jpg
Vojna-18.05-58.jpg
Vojna-18.05-60.jpg
Vojna-18.05-61.jpg
Vojna-18.05-62.jpg
Vojna-18.05-63.jpg
Vojna-18.05-64.jpg
vojna.jpg
vojna2.jpg