Detail akce | Kalcity z Prachovic

Kalcity z Prachovic

kalcity02.jpg
3. 7. 2009 – 31. 12. 2009 Březové Hory - Ševčinský důl, budova mineralogických sbírek  
Výstavka kalcitů a rudních vzorků z vápencového velkolomu u Prachovic.

Výstavka morfologicky pestrých kalcitových drúz, krystalů a jejich dvojčat, dvojlomného kalcitu, ale i ukázky rudních vzorků pyritu a galenitu z vápencového velkolomu u Prachovic (okr. Chrudim).

Vedle křemene patří kalcit CaCO3 mezi nejznámější a nejrozšířenější nerosty v přírodě. Jeho častý výskyt lze vysvětlit nejen tím, že je složen ze tří nejobecnějších prvků, kyslíku, vápníku, uhlíku, ale také tím, jak v přírodě vznikl. Názvu vápenec používáme pro označení horniny, jako kalcit (aragonit) označujeme všechny mineralogické vzorky uhličitanu vápenatého, zvláště ty krystalované.

Vystavené ukázky kalcitových drúz z Prachovic jsou dokladem přírodních pochodů probíhajících v sedimentárních vápencích po jejich zpevnění. Puklinovým systémem vápenců pronikala voda, která rozpouštěla základní horninovou hmotu. Roztoky dále putovaly horninou a rozpuštěný uhličitan vápenatý z nich postupně krystalizoval na tektonických poruchách v podobě zrnitých agregátů a vzácněji ve formě více či méně dokonale vyvinutých volných krystalů kalcitu rozmanitých tvarů někdy drúzovitě seskupených, uložených v jílech.

Převládajícím tvarem jsou krystaly skalenoedrického typu, průsvitné až neprůhledné, bílé, šedé a nažloutlé barvy, místy s povlakem limonitu. Některé krystaly jsou zdvojčatělé (podle báze), výjimečně lze nalézt i dvojlomný kalcit. Ojediněle se ve výplni strmých žil i plochých dutin (mocnost 5–10 cm, maximálně do 2 m) vyplněných jílem objevují i rudní minerály pyrit nebo galenit. Obdobné dutiny s krystaly kalcitu jsou známy i z lomů v oblasti severovýchodního výběžku Českého krasu, například z lomu Hvížďalka, Cikánka nebo Roblín.

Prachovickou lokalitu tvoří rozsáhlý, šestietážový vápencový velkolom, který se nachází přímo u cementárny na východním okraji obce Prachovice (okres Chrudim). Surovinovou základnu prachovické cementárny a vápenky tvoří ložisko vápenců, rozkládající se mezi Prachovicemi a Vápenným Podolem. Je přes 3 km dlouhé a max. 600 m široké. Ložisko je součástí železnohorského paleozoika a zaujímá část tzv. podolské synklinály, budované slabě metamorfovanými (přeměněnými) horninami silurského a spodnodevonského stáří. Okolí tvoří ordovické břidlice (starší jsou nevápnité horniny bez grafitu, mladší jsou grafitické fylity). Bázi karbonátové sedimentace tvoří 4–6 m mocné polohy tmavošedých grafitických vápenců s krinoidy. V nadložních světlých vápencích lze od méně čistých boukaleckých vápenců odlišit čisté vápence podolské, které tvoří nejmocnější (30–120 m) ložiskový pruh. Ve složité stavbě vynikají směrné dislokace. Vápencové polohy obsahují též mladší příčné a kosé poruchy. Zkrasovatění je poměrně slabé a objevuje se nejčastěji na dislokačních plochách. Z technologického hlediska se zde rozlišují tři druhy surovin: vysokoprocentní vápence podolské s obsahem 53 % CaO vhodné pro výrobu kvalitního vápna, cementářské vápence s obsahem 45–53 % CaO a grafitické břidlice jako korekční přísada do cementu.

Mgr. Eva Litochlebová

 

Fotogalerie

kalcity03.jpg
kalcity01.jpg
prachovice-lom01.jpg