
Výstava přibližuje prezidenta T. G. Masaryka v méně známé pozici podporovatele československé archeologie. Zdrojem finančních dotací byl jím zřízený speciální fond, ze kterého každoročně přiděloval nemalé částky (například na výstavbu muzea člověka Anthropos v Brně věnoval až 500 tisíc Kč) a pravidelně i jím finacované výzkumy navštěvoval (mimo jiné na Pražském Hradě, Vyšehradě, keltském oppidu Stradonice u Nižboru, slovanském hradišti Libušín u Kladna, vojenském táboře z doby římské u Mušova, velkomoravském centru Staré Město u Uherského Hradiště či mohylovém pohřebišti z doby bronzové v Lánské oboře).
![]() |
Návštěva T. G. Masaryka v Dolních Věstonicích roku 1928 - v hlubokém výkopu uprostřed archeolog K. Absolon, v pozadí zemský prezident J. Černý |
Už v době svého profesorského působení byl mezi archeology Masaryk znám jako osvícený obdivovatel vědy ve všech oblastech lidského zkoumání, avšak pro archeologii měl zvláštní slabost. Vzhledem k absenci archeologické a jakékoli památkové péče bylo financování výzkumů v době první republiky problematické, čehož si byl Masaryk dobře vědom. Především však chápal význam archeologických památek jako kulturního dědictví národa, jehož poznání a ochrana je nezbytná.
![]() |
Z návštěvy T. G. Masaryka v Příbrami roku 1920 (před radnicí) |
Pro konání výstavy Příbram nebyla vybrána náhodně - v roce 1920 se nedaleký zámek Hluboš stal letním sídlem prezidenta, který během své přítomnosti podnikal časté výlety do okolí (například Příbram navštívil 24. 9. 1920), a jeho mecenášství přitom směřovalo i do mnoha dalších oblastí kulturního a společenského života. Hornické muzeum Příbram touto výstavou připomíná osvícený přístup našeho prvního prezidenta, který by mohl být inspirujícím příkladem i pro současnost.

Autoři výstavy: Mgr. Kateřina Blažková, Mgr. Jana Lomecká (Muzeum T.G.M. Rakovník, pobočka Lány), Mgr. Rastislav Korený (Hornické muzeum Příbram).