|
||
Křížov - rozcestí nad obcí, zděná kaplička s velkou nikou, uvnitř litinový kříž s Kristem
|
S drobnými sakrálními (církevními) objekty se setkával vesnický člověk prakticky od narození až po smrt (křest dítěte v kostele - rozloučení s nebožtíkem v kostele a cesta na hřbitov). Nejen kostel sám, který patří mezi velké církevní objekty, ale i drobné dřevěné a především kamenné sakrální artefakty v jeho okolí (kříže, zvonice, Boží muka, funerální plastika) připomínaly člověku jeho víru a Kristovo utrpení. V návesních prostorech a při důležitých komunikacích v obcích, ale i při obyčejných polních cestách stávaly různé církevní stavby jako vysoké dřevěné kříže, kamenná Boží muka, jednoduché zděné výklenkové kapličky, malé zděné či dřevěné zvoničky. Tyto všechny stavby plnily funkci zastavení (a případně i rozjímání podle situace) kolemjdoucího či poutníka, ale též významného orientačního bodu v krajině. Pro oblast středního Povltaví byly důležité i zděné výklenkové kaple při starých vorařských cestách. Poutní svatyně též vytvářely dobré prostředí pro vznik drobných sakrálních objektů - především kapliček a jednotlivých zastavení poutních cest. Stavby lemující cesty k poutním místům mají však zcela jiný, osobitý (zvláštní) charakter a nepatří svým významem mezi drobné sakrální stavby.
 |
 |
|
Kňovice / Chlum - zděná pilířová
|
Nový Knín / Starý Knín - litinový kříž
|
Krajina začíná být významně oživována těmito artefakty již v období pozdního středověku. Z tohoto období se v terénu dochovala kamenná boží muka například v Jiníně (okres Strakonice), dále v Telči či v lapidáriu Oblastního muzea v Chomutově. Dá se však říci, že za hlavní období rozšíření těchto drobných staveb (dnes obecně považovaných za památky) ve vesnických sídlech a krajině lze jednoznačně považovat období baroka, to jest 18. a následně též první polovinu 19. století. Významný mezník počátku tohoto období tvoří druhá polovina 17. století, období rekatolizace českých zemí a rozvoje mariánského kultu. Je to rovněž doba vzniku či obnovy poutních a zázračných míst (zejména studánek a pramenů vody) a také výstavby velkolepých poutních areálů, které citlivě obohatily barokní krajinu.
 |
 |
|
Kňovičky - výklenková zděná kaplička zasazená do ohradní zdi statku,
|
Libčice - jednoduchá zděná hranolová kaplička s datací 1876
|
K nejvíce frekventovaným drobným sakrálním památkám, které můžeme považovat z větší části (vzniklé zejména ve druhé polovině 18. a v průběhu 19. století) za výtvory lidových kameníků, tesařů, řezbářů, případně též dalších řemeslníků, patří především celokamenné kříže na kamenných (mnohdy zdobených) soklech, často s polychromovanými reliéfy světců. Na ně navazují, zejména od druhé poloviny 19. století, litinové kříže s Kristem, umístěné rovněž na kamenných soklech. Vysoké dřevěné kříže vesměs od druhé poloviny 20. století v české krajině postupně vymizely. Jejich obnova začala na počátku 90. let 20. století a byly často opatřeny plechovým malovaným Kristem. Kamenná sloupková či zděná pilířová Boží muka patří rovněž mezi velmi často zastoupené drobné sakrální objekty venkovského prostoru Čech, Moravy i Slezska. Malé venkovské kapličky s uzavřeným prostorem pro provedení bohoslužby nebo kapličky, kde je ve vrcholu v malé věžičce umístěn zvonek či architektonicky jednoduché (zpravidla bez výzdoby) zděné zvoničky, jsou pak ozdobou především obecních návsí a osad.
Několik příkladů drobných sakrálních památek z okolí Nového Knína na Dobříšsku připomíná význam, poslání i typové bohatství těchto zajímavých menších staveb a obohacuje tak expozici v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota věnovanou působení Řádu křížovníků s červenou hvězdou v tomto regionu.
 |
 |
|
Chlum - kamenný kříž datovaný 1842,
|
Chlum - zděná výklenková kaplička
|
Autor výstavy: PhDr. Lubomír Procházka, CSc.
Spolupráce: Farní úřad Starý Knín
Fotografie: Ladislav Hadraba a Roman Abušinov
Výtvarné řešení: Roman Abušinov