Známou dominantu Příbrami - Březových Hor tvoří pozoruhodná technická památka - Ševčinský důl (registrovaná ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 2845). Jeho těžní věž s jámovou budovou se tyčí na svahu nad říčkou Litavkou na severozápadním okraji Březových Hor.
Od 30. let do konce 50. let 16. století, kdy vrcholila první známá konjunktura těžby stříbra na Příbramsku, existovalo v této lokalitě několik šachet. Roku 1813, na prahu největšího rozkvětu březohorského hornictví, došlo v místech někdejšího středověkého dolu k zaražení nové jámy. Její původní název zněl Císaře Františka I., později Císaře Františka Josefa I. (na počest tehdejších habsburských panovníků). Mezi lidem časem zdomácnělo pojmenování Francšachta. Mnohé na tom nezměnilo ani přejmenování po vzniku Československé republiky v roce 1918, kdy byl v souvislosti s odbouráváním symbolů bývalého mocnářství zvolen název Ševčinský důl podle významné Ševčinské rudné žíly.
Vrchol konjunktury báňského podnikání nastal ve 2. polovině 19. století, kdy se na Březových Horách vytěžilo 97,7% celé rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Na tomto úspěchu měla podíl i exploatace v Ševčinském dole. Tehdy zde byla postavena nová šachetní budova ve stylu průmyslové architektury typu Malakov (kombinace pálených cihel a kamene), které vévodí dřevěná věžička s ochozem (určená údajně pro astronomická pozorování) a ocelová konstrukce těžní věže. K dokončení objektu došlo roku 1879.
Výraznější oprava šachetní budovy Ševčinského dolu, již pro muzejní účely, proběhla až o sto let později, v roce 1979. Zároveň došlo k instalaci stálé expozice o vývoji svislé důlní dopravy ve zdejším revíru. V letech 1993-1994 uskutečnily Rudné doly Příbram, s.p. generální opravu šachetní budovy. Expozice byla doplněna o výstavu vrtací techniky a na ochoz věže umístěno panorama březohorského rudního revíru a okolních Brd.
Poslední oprava vnějšího pláště šachetní budovy, vyvolaná narušením cihelné fasády působením nepříznivých povětrnostních vlivů, proběhla v březnu až květnu roku 2007. Došlo při ní k obnově původní barevnosti fasády podle dochované historické dokumentace a celkové konsolidaci povrchu a architektonických prvků. Realizaci díla charakterizovala dobrá spolupráce mezi Hornickým muzeem Příbram, Národním památkovým ústavem - územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze, oddělením památkové péče Městského úřadu Příbram a prováděcí firmou.
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |