
Rekonstrukce původní podoby hrobu germánského - durynského velmože a jeho ženy ze 6. století
(pohřby koní jsou považovány za doklad barbarských náboženských rituálů).
Kamýk u Velkých Přílep (kresba M. Černá)
Výstava seznamuje s nejnovějšími výsledky výzkumu
na poli archeologie posledních Germánů a prvních Slovanů v Čechách.
Kromě panelové části jsou také prezentovány ukázky hmotné kultury posledních Germánů
AUTOREM VÝSTAVY je archeolog Hornického muzea Příbram Mgr. RASTISLAV KORENÝ
Území Čech bylo během předchozí doby římské a následně v době stěhování národů osídleno různými germánskými kmeny, především Markomany a Durynky a snad i malými skupinami Langobardů a Sasů. Tato etnika po sobě zanechala bezpočet terénních památek zejména v podobě pozůstatků nížinných osad či žárových a kostrových pohřebišť. Úrodné oblasti České kotliny Germáni znamenitě využili v zemědělství, obchodu a řemeslech. Dokonale ovládali zbraně a vojenskou taktiku. Vlastnictví půdy a pokročilý stupeň rozvoje diferencované společnosti v čele s králi a dalšími členy nobility vytvořili zárodky raných barbarských říší. Události, odehrávající se převážně v jejich západním sousedství, je nakonec donutily území Čech opustit.
![]() |
![]() |
Markomani se v průběhu 5. století zřejmě podíleli na vzniku Bavorů (Bajuvarů) v sousedním Bavorsku. Durynkové, kteří po roce 480 území Čech obsadili, museli po porážce s Franky roku 531 tento prostor postupně vyklidit. Langobardi pronikli v roce 568 do severní části Apeninského poloostrova, kde spoluvytvářeli dějiny italského raného středověku. Přesto území Čech nebylo zcela vylidněno. Zbytky domorodých osadníků nakonec splynuly s novými slovanskými kolonisty.
Katalog výstavy je možné zakoupit v Městském muzeu v Čelákovicích a v Hornickém muzeu Příbram - více zde
