Středočeský kraj připravil pro všechny zájemce o kulturu a památky DEN KRAJE.
V den státního svátku 28. října všechny příspěvkové kulturní organizace kraje otevřely zdarma své brány.
K dalšímu přiblížení činnosti a poslání Hornického muzea Příbram a ve snaze o prohloubení jeho identity byl připraven program, jehož cílem bylo neformální a zároveň interaktivní formou oslovit co nejširší spektrum návštěvníků, především mládež. Permoník byl vybrán jako typický symbol hornictví. Objevuje se v různých podobách mezi prezentovanými sbírkovými předměty takřka ve všech expozicích muzea. Návštěvníci měli za úkol tyto permoníky "vyhledat" a odměnou jim byla na konci prohlídky zvláštní pohlednice s obrázkem permoníka a pamětním razítkem. Tento úkol plnili v areálu Ševčinského dolu, dolu Anna i dolu Vojtěch při prohlídce jednotlivých expozic a dále během fárání a jízdy důlním vláčkem v Prokopské štole, u vodního kola dolu Drkolnov, v historickém podzemí Wasserlauf i ve Vodní štole Anna. K přepravě mezi areálem Ševčinského a Vojtěšského dolu návštěvníci mohli navíc využít nově zprovozněnou dráhu povrchového hornického vláčku. Do podzemí dolu Drkolnov měli možnost se vydat nejen přívodní štolou, ale i sjet po 51 m dlouhé skluzavce.
Program pro návštěvníky Hornického muzea Příbram:
Prohlídky všech expozic zdarma!
Otevřeno od 9 do 17 hodin
Permoníci jsou skřítci, kteří obývají podzemí dolů, kde mají svoje království. Vládne jim Permon neboli "perkajst", veliký skalní duch, který horníky odměňuje i trestá, podle toho jak si zaslouží. Permoníci jsou malincí, podle některých vyprávění vysocí jen jeden palec. Oblečeni jsou do kytlí, fleků a špičatých čepic podobných jako mají horníci, ale ty permonické hrají všemi barvami a jsou zdobeny drahými kameny i zlatem, stejně jako kahany a hornické náčiní, které nosí při sobě.
Permoníci umějí být pěkně zlomyslní, přehazují havířům oblečení a boty, dělají jim ve věcech nepořádek, někdy jim i zhášejí kahan a nechávají je v podzemí zabloudit. Stává se, že jim snědí jídlo co mají s sebou z domova a dokonce prý jednomu horníkovi nasypali do buchet šváby. Nejvíc je rozčílí, když se někdo chová v podzemí neuctivě, křičí a nadává, posmívá se jim a nebo dokonce prohlašuje, že permoníci neexistují. Za takovou troufalost obvykle dostane od permoníků nějakou tu herdu do zad.
Když však přijde nebezpečí, permoníci většinou horníky varují a často jim tak zachrání život. Někdy je zdrží cestou na šichtu, při které se stane neštěstí, jindy je navštíví přímo v dole a varují před sesuvy. Jindy jim darují olej do lamp nebo vodu, pokud mají žízeň. Někdy se stává, že permoníci potřebují od horníků vykonat nějakou práci - pokud jim pomoc neodmítnou, bývají bohatě odměněni, často ryzím zlatem.
FOTOGRAFIE Z AKCE
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |